Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už obdržel od ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) jejich návrhy, jak reagovat na usnesení Poslanecké sněmovny. Ta začátku února přijala několik usnesení, v němž vládu vyzvala k řešení situace ve státním zastupitelství a změnám v trestním řádu. Česká justice má oba dopisy ministrů k dispozici.
Poslanecká sněmovna přijala zmíněná doprovodná usnesení poté, co projednala zprávu vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Vláda by podle poslanců měla zvážit řešení situace na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, dále do tří měsíců navrhnout změny v trestním řádu, v nichž by dozor nad vyšetřováním trestné činnosti státních zástupců, spáchané v souvislosti s výkonem funkce, i následné zastupování veřejné žaloby před soudem v těchto případech, bylo odejmuto státnímu zastupitelství. Poslanci také požadují, aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu i oprávnění státního zástupce osobně provádět jednotlivé úkony trestního řízení nebo i celé vyšetřování namísto policejního orgánu. V posledním usnesení pak sněmovna požaduje, aby „byla zabezpečena důsledná aplikace § 88 odst. 2 a 4 trestního řádu, a to v souvislosti s posuzováním důvodnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, např. formou závazného pokynu, metodického pokynu, stanoviska a podobně“.
Z obsahu dopisů ministrů spravedlnosti a vnitra však vyplývá, že výzvy poslanců zůstanou pravděpodobně oslyšeny. „Požadavky obsažené ve schváleném znění usnesení významným způsobem zasahují do koncepce veřejné žaloby, i po jejich pečlivém přezkoumání je neshledávám důvodnými a výrazně nedoporučuji jejich realizaci“, píše v úvodu svého dopisu premiérovi ministr spravedlnosti Pelikán. V případě apelu poslanců na řešení situace na VSZ v Olomouci premiérovi navrhuje, aby jej vláda vzala na vědomí „s tím, že Poslanecké sněmovně bude sděleno, jaké jsou zákonné možnosti odvolávání vedoucích státních zástupců či jejich náměstků“.
Sněmovnou navržené změny trestního řádu pak Pelikán ostře odmítá. „Navrhované změny je třeba označit za zcela nesystémové, přičemž vyvolávají i otázku svého souladu s ústavním pořádkem. Změny navrhované v bodě V. pak oslabují roli státního zástupce v přípravném řízení, což ve svých důsledcích může mít negativní vliv na průběh trestního řízení a jeho efektivitu. K požadovanému zpracování novelizace trestních přepisů proto nepovažuji za vhodné přistupovat a navrhuji o tomto informovat Poslaneckou sněmovnu“, stojí v dopise Pelikána premiérovi, který nese datum 14. března. Metodický pokyn ohledně odposlechů by pak podle Pelikána ve vztahu k soudům byl popřením soudcovské nezávislosti a v případě státních zástupců je pak plně v kompetenci nejvyššího státního zástupce a nikoliv vlády.
Ministr vnitra Milan Chovanec ve svém dopise sděluje premiérovi, že sněmovnou přijatá usnesení spadají kompetenčně zcela do gesce ministerstva spravedlnosti. „Jsem toho názoru, že zejména návrhy postupů u úkolů III. a IV. musí jednoznačně vzejít od gesčně příslušných subjektů, aby nebyla zavdána příčina ke spekulacím o možných účelových zásazích Ministerstva vnitra do nezávislého postavení dotčených orgánů činných v trestním řízení“, stojí v dopise ministra Chovance.
Ten připouští součinnost ministerstva vnitra v případě změn trestního řádu ohledně pravomocí státního zástupce vyměnit či určit k vyšetřování konkrétního policistu, popřípadě atrahovat si pravomoc policejního orgánu. „K úkolu č. V. lze uvést, že obě uvedená oprávnění (stejně jako pokyn státního zástupce k omezení sdílení informací v trestní věci) vnímá Ministerstvo vnitra jako opatření zcela výjimečná, která lze aplikovat v nejzávažnějších jasně odůvodněných případech, kdy je z dostupných podkladů patrné, že musí být zachována nadstandardní ochrana informací souvisejících s daným trestním řízením. Zároveň se vydání těchto pokynů musí vždy opírat o odůvodněné, konkrétně hrozící riziko zmaření či ohrožení účelu trestního řízení. Není proto v žádném případě možné, aby byly takové pokyny vydávány pouze z důvodu nějaké předběžné opatrnosti před domnělou snahou služebních funkcionářů policie jakkoli zasahovat do konkrétního trestního řízení. V tomto smyslu je Ministerstvo vnitra připraveno na změně právní úpravy, která by vedla k posílení záruk nad dodržováním zákonnosti postupu orgánů činných v trestním řízení, s Ministerstvem spravedlnosti velmi úzce spolupracovat“, uzavírá ve svém dopise ministr Chovanec.
(epa)
