Dosavadní místopředseda Okresního soudu ve Zlíně Petr Hanáček zvítězil ve výběrovém řízení uchazečů o funkci předsedy. Na druhém místě se umístil bývalý předseda Tomáš Gargulák, který Okresní soud ve Zlíně vedl v letech 2009 až 2016 a ten se pod jeho vedením z nejspodnějších pater justičního žebříčku stal jedním z nejlépe fungujících soudů české justice. U členů komise převládl názor, že bez ohledu na nález Ústavního sp. zn. Pl. ÚS 39/08 nastal „čas pro změnu a střídání stráží“. Hanáček je pověřen vedením soudu od 1. ledna 2017.
V čem byste chtěl při svém předsednictví navázat na předchozího předsedu OS ve Zlíně Tomáše Garguláka a co byste chtěl případně zásadně měnit?
Okresní soud ve Zlíně se pod vedením dosavadního předsedy Mgr. Tomáše Garguláka vypracoval mezi nejvýkonnější a nejkvalitnější okresními soudy nejen v rámci jižní Moravy, ale i v celorepublikovém měřítku a já chci získané postavení zdejšího soudu udržet a upevnit. Chtěl bych panu předsedovi Gargulákovi poděkovat za to, jaké obrovské úsilí věnoval řízení soudu a jaké nadstandardní pracovní podmínky se mu podařilo pro nás všechny vytvořit. Společným úsilím se nám podařilo vybudovat moderní soud, který rozhoduje nejen nezávisle a nestranně, ale i předvídatelně a bez průtahů. Chci dále rozvíjet zdejší soud jako efektivně fungující organizaci, kde budou pracovat lidé, kteří se nebojí rozhodovat a umí svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit. Není důvod něco zásadně měnit, neboť všechny důležité změny již byly provedeny.
Jaké změny, které jste udělali ještě za vašeho působení ve funkci místopředsedy, považujete za důležité? A mám tím na mysli i změny v oblasti správy soudu.
Celkově jsme reorganizovali práci všech soudních úseků včetně správy soudu. Důvodem byla skutečnost, že dosavadní systém práce podle našeho přesvědčení dosáhl svých limitů a bez provedení zásadních změn již nebylo možné zvýšit jeho efektivitu. Počáteční organizační změny spočívaly zejména v zabezpečení centrálního zpracování některých úkonů, a to od zřízení zápisového oddělení až po vybudování moderního informačního centra. Vytvoření informačního centra jako profesionálního pracoviště pro styk s veřejností, které vykonává rovněž i činnost podatelny, nám umožnilo odstranit nekoordinovaný pohyb veřejnosti po celé budově soudu a profesionálně podávat veřejnosti informace, na které mají nárok a které mají skutečně dostat.
V čem konkrétně vám informační centrum pomohlo?
Díky funkčnímu informačnímu centru jsme následně mohli na všech úsecích našeho soudu vynechat dosud nepostradatelný článek naší organizační struktury v podobě vedoucí kanceláře. V dřívějších dobách měla vedoucí kanceláře nezastupitelnou úlohu, neboť pouze ona mohla vést soudní rejstříky v papírové podobě a evidovat spisy a jejich pohyb. Významnou náplní práce vedoucích kanceláří bylo rovněž poskytování informací účastníkům řízení. Po zavedení elektronických informačních systémů a informačního centra se však práce vedoucích kanceláří v podstatě omezila na vyznačování pohybu spisů a jejich překládání od referenta k zapisovatelce, což jsme vyhodnotili jako nadbytečný mezičlánek. Zároveň jsme vytvořili novou pozici rejstříkových vedoucích, které převzaly náplň práce vedoucí soudní kanceláře a rovněž vykonávají činnost původních zapisovatelek. Eliminací zbytečného pohybu spisu se výrazně zefektivnila činnost všech soudních oddělení.
Můžete popsat, jaké změny nastaly po reorganizaci co se týče úseků?
V rámci reorganizace jsme soud rozdělili na několik úseků, a to trestní, občanskoprávní C + O, občanskoprávní E + D, úsek podpůrných pracovišť, ekonomický úsek a správní úsek. Zároveň jsme zřídili novou pozici vedoucího úseku. Vhodným výběrem úsekových vedoucích se nám podařilo vytvořit akceschopnou střední úroveň řízení, která u okresního soudu na rozdíl od jiných organizací zoufale chyběla. Vedoucí úseků jsou přímo podřízeni řediteli soudní správy a jsou schopni své podřízené zaměstnance skutečně vést, řídit a kontrolovat, což dosud vedení soudu nemohlo zodpovědně zvládat. Prostřednictvím nově vytvořeného středního článku řízení se nám podařilo zajistit koordinaci a rovnoměrné vytížení všech zaměstnanců a rovněž i jejich pravidelné a spravedlivé hodnocení.
Mohlo by vás zajímat
Jak jste na tom s asistenty? V rámci výběrového řízení na předsedu jste navrhoval jejich počet navyšovat. Podle vás by mohl mít jeden soudce v budoucnu více asistentů. Co by to podle Vás zlepšilo a myslíte si, že na to budete mít financi i dostatek personálních zdrojů?
Organizační změny nám především umožnily postupně zajistit všem soudním úsekům odborné asistenty, když nyní každý soudce našeho soudu má k dispozici min. 50 % asistenta soudce příp. vyššího soudního úředníka. Výsledkem celkové reorganizace práce soudu bylo především výrazné zefektivnění a zkrácení délky soudního řízení a snížení počtu nedodělků z minulých let. Díky výrazné metodické podpoře Justiční akademie jsme mohli změny důkladně připravit a následně velmi citlivě a ohleduplně realizovat.
Pokud by měl každý okresní soudce více asistentů, tak by se radikálně zvýšila výkonnost všech soudních oddělení a soudce by bylo možné odbřemenit od veškerých činností, které nutně nevyžadují jeho vysokou kvalifikaci a velmi drahý pracovní čas. Toto je však minimálně z důvodu nedostatku financí v současné době zcela nedosažitelný cíl. Daleko reálnějším cílem je zabezpečit každému soudci alespoň jednoho asistenta, což by rovněž podstatně zvýšilo výkonnost okresních soudů. Bohužel ani na to nemáme dostatek prostředků a v nejbližší době zřejmě mít ani nebudeme. V personálních zdrojích v našem regionu žádný problém nevidím, přestože jsou platy asistentů soudců včetně administrativního aparátu hrubě podhodnocené.
Postrádáte rozpočtovou autonomii OS ve Zlíně. Můžete upřesnit, jak byste si rozpočtovou stránku představoval?
Obecně mně chybí srozumitelný a spravedlivý systém pro přidělování finančních prostředků mezi jednotlivé soudy a neúměrná byrokracie při nakládání s finančními prostředky. Postrádáme možnost pružného přesouvání financí určených na platy zaměstnanců do běžných výdajů a naopak. Chybí nám také možnost samostatně stanovit počty našich zaměstnanců, abychom mohli adekvátně reagovat na mimořádné situace. Nadměrně nás zatěžuje povinnost soutěžit téměř každý požadovaný produkt či službu. Pro tvorbu rozpočtu soudu však platí stejná pravidla jako v případě jiných organizačních složek státu, naše příjmy a výdaje jsou součástí státního rozpočtu. Aby došlo k nějaké zásadní pozitivní změně, musel by se celkové změnit způsob hospodaření státu, což já mohu těžko ovlivnit.
Finanční prostředky přiděluje soudům každý rok Ministerstvo spravedlnosti, přičemž okresním soudům jsou tyto prostředky přerozdělovány prostřednictvím krajských soudů. Vy byste tento model změnil?
Přestože se snažíme fungovat maximálně úsporně a efektivně, neustále řešíme nedostatek financí. Rozpočet našeho soudu (stejně jako ostatních) je pravidelně každý rok podhodnocen a v průběhu roku upravován a navyšován. Rozpočet uspokojí jen nejdůležitější věci k zajištění provozu soudu a nemáme dostatečné prostředky na řádnou údržbu a opravu majetku soudu. Pravidelně se nám nedostává financí na mandatorní výdaje, zejména na soudem ustanovené advokáty. Toto však neklademe za vinu nadřízenému Krajskému soudu v Brně, který se nám snaží vycházet maximálně vstříc a naše spolupráce je zcela bezproblémová. Tento krajský soud však musí řídit příliš velké množství okresních soudů a ještě navíc své dvě pobočky ve Zlíně a Jihlavě. Množství projednávaných věcí, které krajskému soudu napadají z oblasti Zlínského kraje by si rozhodně zasloužilo vznik samostatného Krajského soudu ve Zlíně či alespoň plnohodnotné pobočky se všemi soudními úseky. Snad se panu předsedovi JUDr. Milanu Bořkovi podaří v této věci pohnout kupředu. Podle mě by i z finančního hlediska výrazně pomohlo vytvoření centrálního orgánu soudní samosprávy s pravomocí nejen personální, ale i materiální. Jsem přesvědčen, že stejně jako se přežil klasický model organizace práce soudních oddělení, překonal se i model tradiční správy justice prostřednictvím moci výkonné.
Jaké jsou podle vás typické problémy, kterými OS ve Zlíně trpí? A naopak klady?
Okresní soud ve Zlíně netrpí žádnými specifickými problémy, trápí nás obecné problémy českých soudů, zejména absence jasných pravidel pro jmenování nových soudců a také nepravidelnost a složitá předvídatelnost jednotlivých jmenovacích etap. Zásadně nám vadí nemožnost řešit dlouhodobou nepřítomnost soudců v případě jejich nemoci či rodičovské dovolené např. dočasným přijetím soudních asistentů na dobu této nepřítomnosti, což je jednoduché řešení, které by nám mohlo hodně pomoci. Jako stále větší problém vidím i zcela neodpovídající platové ohodnocení administrativních pracovníků i odborného aparátu soudu. Průměrný plat zaměstnanců soudů bohužel stále pokulhává za průměrnými platy v jiných organizačních složkách státu, a to i přes neustále stoupající nároky na jejich odbornost a odpovědnost v důsledku postupující elektronizace justice. Je pro mě nepochopitelné, že tarifní plat začínající zapisovatelky nedosahuje výše ani tzv. zaručené minimální mzdy, která je stanovena pro jednotlivé platové skupiny podle složitosti a odpovědnosti vykonávané práce. Mezi výrazné klady Okresního soudu ve Zlíně patří zejména jeho personální obsazení kvalitními soudci a pracovitými zaměstnanci, nadstandardní rychlost vyřizování nápadu, nízký počet nedodělků a také moderní a prostorná budova soudu.
Jaký je váš názor na tzv. elektronický generátor rozdělování věcí, který chce ministerstvo prosadit místo klasického rotačního kolečka?
Elektronický generátor přidělování věcí ve mě nebudí přílišnou důvěru a nevím, nakolik můžu věřit příslušnému softwaru, že se skutečně řídí náhodným výběrem soudního oddělení, když to nelze jednoduše ověřit. Jako soudci i soudnímu funkcionáři mě i z principu vadí, že by tento elektronický generátor fungoval zcela mimo působnost soudu. Předseda soudu pak těžko může odpovídat za něco, co nemůže dostatečně ovlivnit a následně kontrolovat. Základním předpokladem fungování automatického generátoru má být existence alespoň dvou soudních oddělení na jednu konkrétní soudní agendu, což u menších soudů povede k faktickému zrušení specializací. U nás by to např. velmi zkomplikovalo nezbytné specializace na trestním úseku, kde fungují pouze 4 soudní oddělení. Jako problém vidím i možnost nerovnoměrného zatížení jednotlivých soudních oddělení v důsledku činnosti generátoru. Jsem přesvědčen, že současná právní úprava (tzv. kolečko) je v pořádku a dostatečným způsobem garantuje právo na zákonného soudce. Tento systém je osvědčený, logický a průhledný, přičemž dopředu prakticky nelze zjistit ani ovlivnit, který soudce věc dostane, neboť na přidělení věci působí řada dalších faktorů (specializace soudců, odlišná výše nápadu věcí a především různé způsoby doručování návrhů na zahájení řízení soudu). Jelikož se má jednat o centrální aplikaci, mám logicky i pochybnosti o jejím spolehlivém dálkovém fungování. Automatický generátor nepovažuji za věc, která by řešila aktuální a závažné problémy české justice.
Eva Paseková
