Na fakt, že městská a státní turistická centra, muzea a infocentra kvůli elektronické evidenci tržeb ruší komisní prodej místních řemeslníků, zboží od chráněných dílen nebo publikací od místních spolků, autorů, fotografů tentokrát reaguje ministerstvo financí. Podle ministerstva financí je prodej zboží od veřejně prospěšných poplatníků totéž jakoby artikl prodával sám prospěšný poplatník, a proto nepodléhá EET.

Mnohá infocentra, muzea, městské informační a turistické kanceláře už v souvislosti s druhou vlnou elektronické evidence tržeb, která se týká obchodu, ohlásila konec komisního prodeje zboží, suvenýrů, pohlednic a publikací.

Oč jde? Srozumitelné a jasné vysvětlení publikovala na sociální síti pracovnice muzea paní Ludmila Mikulová: „Naše muzeum je příspěvková organizace ministerstva kultury, takže se nás EET netýká. Zdánlivě. Suvenýry a publikace, které prodáváme, máme buď vlastní – knihy, pohledy, pexesa – nebo tzv. komisní prodej, takže za zboží platíme, až když ho prodáme. No a právě na komisní prodej se EET vztahuje, přestože na nás ne,“ uvádí paní Mikulová.

Problém: nejsou peníze a nelze navyšovat majetek

Mohlo by vás zajímat

Současně vysvětluje, proč jde v případě příspěvkové organizace o neřešitelnou situaci: „Řešení je možné dvojí: Buď si EET pokladnu koupíme a zavedeme do účetnictví a fyzicky do našich šesti objektů, kde se suvenýry prodávají…nebo si zboží jako muzeum od našich dodavatelů nakoupíme a pak ho budeme prodávat. To má menší problém v tom, že muzeum nemá v rozpočtu na tyto nákupy peníze a navyšuje se tím majetek muzea,“ uvádí paní Mikulová.

Poté uzavírá: Prakticky to znamená, že do středy musíme s kolegyní vyklidit polovinu našeho krámku. Ze všeho nejhorší je to, kdo jsou naši komitenti, pro které bude stažení z prodeje pravděpodobně likvidační: jsou to drobní výrobci, nakladatelé, chráněné dílny a podobně, mimo jiné třeba soběslavská Rolnička, Arleto a další…

Na tyto a podobné zprávy opět zareagovalo ministerstvo financí.“Ministerstvo financí reaguje na v médiích publikované zprávy, že některá turistická informační centra, která prodávají formou komisního prodeje výrobky zejména místních zemědělců, řemeslníků, chráněných dílen nebo například publikace místních spolků, budou tento prodej rušit v důsledku spuštění druhé fáze elektronické evidence tržeb, do které spadá i komisní prodej,“ představuje problém v reakci ministerstvo financí.

Záleží na tom, kdo dává zboží do komise

Podle ministerstva financí jsou tržby informačních center provozovaných obcemi nebo jejich příspěvkovými organizacemi dle zákona z evidence tržeb vyňaty. “Pokud by tedy informační centrum zboží nejprve nakoupilo – s možnou úhradou ceny na bankovní účet podnikatele – a následně jej prodávalo turistům, šlo by o tržbu, která by evidenci tržeb nepodléhala,“ uvádí ministerstvo financí, co už pracovníci muzeí, kanceláří a center vědí.

Poté ministerstvo financí vysvětluje, že zboží v komisi může, ale také nemusí podléhat elektronické evidenci tržeb. Záleží na tom, kdo je komitent – jak o něm hovoří paní Mikulová: „Pokud však obecní informační centrum provozuje komisní prodej, tedy prodává zboží svým jménem na cizí účet, mohou tržby z tohoto prodeje podléhat evidenci. Jde totiž o příjmy třetí osoby, a je nutné posoudit, zda by tato třetí osoba dané tržby musela evidovat, pokud by zboží prodávala na přímo sama.“

Následně ministerstvo dochází k závěru, že prodej zboží v komisi od veřejně prospěšného poplatníka je totéž jakoby prodával sám veřejně prospěšný poplatník: „Pokud informační centrum prodává v komisním prodeji výrobky či publikace místních spolků či jiných veřejně prospěšných poplatníků, posuzuje se povinnost evidovat tržby obdobně jako by prodával přímo veřejně prospěšný poplatník. Pokud jde tedy o příjem z hlavní (neziskové) činnosti takového poplatníka, pak informační centrum tuto tržbu evidovat nemusí.“

Spolek eviduje nad 175 tisíc nebo nad 5% všech příjmů

Poté následuje opakovaná klauzule o minoritním drobném podnikání do výše 175 000 Kč nebo 5% příjmů: „Pokud je podnikatelská činnost výše zmíněného spolku či jiného veřejně prospěšného poplatníka, jehož zboží je prodáváno, pouze drobná (metodicky definováno jako příjmy z podnikání do 175 tisíc Kč ročně nebo do 5 % celkových příjmů), pak tržba za prodej zboží evidenci nepodléhá, ať už ji přijme informační centrum jako komisionář nebo přímo daný spolek.“

Jiné pravidlo platí pro zastoupení

Jiné pravidlo platí pro přímé zastoupení: „Pro úplnost uvádíme, že pokud by informační centrum prodávalo příslušné zboží v přímém zastoupení (tedy jménem a na účet daného podnikatele nebo veřejně prospěšného poplatníka), pak by taková tržba byla povinně evidována ve stejné fázi evidence tržeb, jako by ji přijal přímo podnikatel nebo veřejně prospěšný poplatník. To v případě prodeje vlastních výrobků představuje třetí fázi (1. 3. 2018) například pro potraviny či zemědělské výrobky nebo čtvrtou fázi (1. 6. 2018) pro většinu řemeslných výrobků,“ uzavírá ministerstvo financí.
Irena Válová