Postup předsedy českobudějovického krajského soudu Milana Tripese při rozdělování věcí novému soudnímu oddělení není podle ankety České justice mezi předsedy krajských soudů ojedinělý. „Případy, kdy se postupovalo obdobně jako postupoval pan předseda Tripes u pražských soudů jsou. Každý předseda postupuje podle sebe. Předpokládám, že se podle závěrů kárného senátu každý zachová,“ řekl České justici předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra s tím, že kárná žaloba podaná ministrem spravedlnosti byla zbytečně velkou zbraní k vyřešení právně nejasné otázky.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uznal vinným předsedu Krajského soudu v Českých Budějovicích Milana Tripese kvůli tomu, že na konci prosince 2015 novému soudnímu oddělení nesprávně přidělil 1521 případů. Žádné kárné opatření ale soud neuložil. Tripes pochybení odmítá, podle něj šlo o běžné manažerské rozhodnutí a postupují tak i jiné soudy. NSS si v rámci řízení vyžádal stanoviska krajských soudů. Česká justice o ně jednotlivé soudy požádala.

Krajské soudy obecně připomínají, že všechny změny v rámci přidělování se činí odpovídající změnou v rozvrhu práce. Ten je vždy projednáván se soudcovskou radou daného soudu.

Srovnatelné podmínky

Většinová praxe například u Krajského soudu v Praze a jeho obvodních soudů je taková, že nově zřízenému senátu se pustí plný (případně adekvátně omezený) nápad při současném zastavení (případně částečném zastavení) nápadu do dalších senátů téhož oddělení , aby počet „věcí v běhu“ u jednotlivých soudců v daném oddělení byl přibližně stejný a soudci tak měli srovnatelné podmínky pro práci. „Další možností je, například při přeložení nebo nebo skončení soudce a současně jmenování nového soudce, že nový soudce „nastoupí“ (převezme) do senátu odcházivšího soudce,“ uvedla loni ve stanovisku pro NSS bývalá předsedkyně KS v Praze Ivana Švehlová.
Ta připomíná, že ve velmi omezené míře a v situaci, kdy to z pohledu řádného výkonu soudnictví nešlo vyřešit jinak se objevovaly případy, kdy došlo k přerozdělení věcí od soudce, který se dostal do situace, kdy objektivně nebyl v přiměřené lhůtě schopen vyřizovat všechny neskončené věci – jiným soudcům téhož oddělení. „V takovýchto případech bylo postupováno tak, že se soudci odebíraly věci, v nichž dosud neučinil nějaký úkon, směřující k vyřízení věci,“ uvedla Švehlová. Šlo o případy výjimečné, motivované podle bývalé předsedkyně jedinou snahou a to rozhodováním v přiměřené lhůtě. KS v Praze nechce podle mluvčí Pavlíny Bočkové nyní činit opatření nebo dělat závěry, dokud se neseznámí s písemným vyhotovením verdiktu kárného senátu NSS.

Mohlo by vás zajímat

Předseda Krajského soudu v Brně upozorňuje na to, že ministerstvo může přezkoumávat rozvrhy práce průběžně, ale činí tak v praxi pouze na základě podnětů například od veřejnosti. „Naše představa je taková, že na základě platné právní úpravy účinné od července 2011, mělo ministerstvo vykonávat především metodický dohled. Každý rok předkádáme rozvrhy práce a každý měsíc změny v rozvrhu práce,“ řekl Milan Bořek České justici s tím, že metodický dohled se neděje a ministerstvo v kontrole zcela selhává. Bořek v kárném řízení s Tripesem vystupoval jako svědek. „Co ministerstvo za poslední roky v této oblasti a jejího sjednocení, která se řešila před kárným senátem NSS, učinilo?,“ táže se řečnicky předseda.

Zpochybnění důkazů, soudce a rozvrhu

V obvodě KS v Plzni nedocházelo k otvírání nových senátů. Stávající praxi projednávali předsedové soudů v reakci na nález kárného senátu NSS obratem na poradě vedení se závěrem, že nemají zatím důvod nic měnit, ale uvítali by sjednocení praxe jednotlivých soudů. „Jiná situace je u tzv. incidenčních sporů, kde i u zdejšího soudu bylo v minulosti hojně využíváno ještě ve Vámi zmiňované době posledních 5 let možnosti uvedené v § 160 odst. 2 insolvenčního zákona, tedy přidělení incidenčních sporů jinému soudci insolvenčního soudu, což se dělo opatřením předsedy soudu.  Myslím, že pokud mi tuto možnost umožňuje přímo zákon, není zapotřebí projednání se soudcovskou radou a změna rozvrhu práce, jakkoli i tento postup je praxí v poslední době diskutován a relativizován,“ uvedl v odpovědi NSS předseda Miloslav Sedláček.
Ten upozorňuje, že obvyklý postup v řízení zjevně tratících procesních stran je zpochybnit důkazy. Když to nejde, tak zpochybnit osobu soudce a jeho nepodjatost. Když to nejde, tak zpochybnit to, zda jde o zákonného soudce (nebo přísedícího), zejména cestou rozvrhu práce. Když to nejde, tak zpochybnit samotný rozvrh práce, například tím, že není podepsán předsedou soudu vlastnoručně. „V případě, kdy soudce odešel na stáž k Vrchnímu soudu, raději jsem proto nepřerozdělil jeho spisy. Přišly stížnosti na průtahy. Když jsem byl pořádán o souhlas s prodloužením stáže s tím, že patrně bude nevratná, spisy jsem přerozdělil (ležely by bez úkonu nejméně rok). Přišly opět stížnosti, jen z jiného důvodu. Skutečně by si tato oblast žádala systémové řešení, a to ne pouze pro případ otvírání „nových“ senátů. V minulosti byla například jasně stanovená lhůta pro přerozdělení věcí, a to hrozila-li tříměsíční nečinnost,“ dodává Sedláček.

Nedošlo k manipulaci

I Krajský soud v Hradci Králové poskytl Nejvyššímu správnímu soudu na jeho žádost informaci stran praxe u východočeských soudů, pokud jde o přerozdělování spisů v souvislosti s vytvořením nového soudního oddělení. „Protože jde o oficiální odpověď v probíhajícím řízení, nepovažujeme za vhodné poskytovat ji sdělovacím prostředkům. Závěry Kárného soudu ve věci kárné žaloby proti předsedovi KS ČB JUDr. Milanu Tripesovi nám známy nejsou, a proto zatím není důvod uvažovat o případné změně dosavadní praxe v oblasti dispozice s již podle rozvrhu práce přidělenými věcmi v souvislosti s vytvořením nového soudního oddělení,“ uvedl předseda soudu Jan Čipera.

Mluvčí KS v Ostravě Lucie Olšarová České justici řekla, že stanovisko NSS neposkytovali.

Podle kárného senátu NSS je vydání tohoto typu opatření klíčové z hlediska důvěry v řádné fungování soudní moci, kdy přidělování soudců musí být férové a transparentní. „Nemáme pochyb, že postup byl férový a že nedošlo k manipulaci při přerozdělení spisů. Co nám chybělo, byla dostatečná míra transparence,“ řekl v odůvodnění předseda senátu Karel Šimka.

Doplnil, že správní praxe přidělování soudců byla nejednotná a zaslouží si právní úpravy i diskusi mezi ministerstvem a soudy. I proto senát upustil od kárného opatření předsedy Tripese.

Eva Paseková