Nejvyšší soud v Brně Foto: archiv

Liberecký soud musí opět otevřít kauzu exředitele policie Dvořáka

Okresní soud v Liberci musí po zásahu Nejvyššího soudu znovu otevřít případ bývalého libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka. Původně dostal podmíněný trest za korupci a porušení služebních povinností. Nejvyšší soud ale podle informací z justičních databází vyhověl jeho dovolání, byť zatím není jasné, v jakém rozsahu.

Odůvodnění Nejvyšší soud ještě nezveřejnil, spis ale vrátil k Okresnímu soudu v Liberci, kde případ takzvaně obživl.

Nejvyšší soud se už loni jako dílčí otázkou zabýval odposlechy v Dvořákově kauze. Stanovil, že příkazu k odposlechu musí předcházet přesvědčivé poznatky z důvěryhodného zdroje, nestačí spekulace, i když vedené „užitečným záměrem“. Nezákonně povolený odposlech pak také nelze zákonným způsobem prodloužit.

Dvořák si srpnu 2015 vyslechl za korupci a porušení služebních povinností pravomocný souhrnný trest dva roky vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky plus zákaz činnosti u policie a ve státní správě na šest let.

Policie v roce 2008 návrh na odposlechy podložila podezřením, že Dvořák ovlivňuje policejní zakázky na dodávku pohonných hmot. Podle NS ale policie mohla již tehdy jednoduše zjistit, že Dvořák ze své pozice zakázky ovlivnit nemohl. Policie sice díky odposlechům získala jiné poznatky, které vedly k trestnímu stíhání, avšak podle NS „není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání“.

Trest nakonec Dvořák dostal hlavně za korupci, která souvisela s dopravním projektem zaměřeným na zvýšení bezpečnosti u škol. Bývalý okresní ředitel policie si podle obžaloby řekl na začátku roku 2009 o úplatek nejméně 250.000 korun. Jinak hrozil, že projekt zastaví. Odposlechy byly pro rozhodnutí o vině klíčové. Poslední verdikt se týkal také zneužívání pracovníků údržby při stavebních pracích pro soukromé účely.

Už před tím byl Dvořák potrestán podmínkou za zneužití pravomoci úřední osoby ve třech případech, konkrétně za krytí dopravního přestupku politika a zjišťování informací a čísel pro soukromé účely. Původně byl obžalován také z dalších skutků, některé se ale neprokázaly. Po celou dobu Dvořák jakoukoli vinu popíral. Kauza je podle něj uměle vytvořená s cílem zlikvidovat ho.

(čtk)