Kárný senát Nejvyššího správního soudu na konci března projedná kárnou žalobu na soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslava Veselého. Podal ji ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Podle informací České justice jsou důvodem pro podání kárné žaloby odposlechy, v nichž Veselý figuruje v rámci vyšetřování údajných podvodů při miliardovém bankrotu společnosti Via Chem. Sám Veselý ale obviněn v této kauze nebyl, a předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích se za něj postavil. „Důvody ani jakékoliv spekulace, které se tohoto návrhu týkají, nebudeme komentovat,“ reagovala pouze mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Kuriózní na celé záležitosti je, že sám Veselý alespoň po jistou dobu věděl, že je odposloucháván, a obrátil se v této souvislosti na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS).
V kauze společnosti Via Chem Group a manipulace s insolvenčními řízeními vznesla policie obvinění z řady trestných činů – ze zvýhodnění nebo poškození věřitele, způsobení úpadku, zasahování do nezávislosti soudu, podvodu, praní špinavých peněz, pletich při insolvenčním řízení, podplácení, přijetí úplatku nebo účasti v organizovaném gangu. Kauza souvisí hlavně s reorganizací Via Chem Group, jejíž zmanipulovaná insolvence byla podle obvinění potřeba, aby ústecká chemička zůstala pod vlivem miliardáře Sisáka. Případ se v menší míře týká i dalších firem či podvodů. Hlavní postavou nadále zůstává kontroverzní podnikatel a vlastník stejnojmenné společnosti Petr Sisák spolu se svou pravou rukou, advokátem a insolvenčním správcem Ivo Halou.
Ti se mimo jiné se podle policie snažili ovlivnit rozhodování soudkyně Marie Červinkové, aby neposílala Sisákovu předluženou chemičku Via Chem do úpadku, jak požadovali věřitelé. Červinková kvůli tomu čelí rovněž trestnímu stíhání.
Obviněným měl v celé záležitosti údajně pomáhat i soudce Veselý. Z textu sdělení obvinění vyplývá, že se prý za Halu přimlouval u kolegy. „Podle policejního orgánu je důvodem změny (v příslušnosti insolvenčního soudu- pozn. autora) to, aby v insolvenčním řízení, jehož nutného zahájení si byli Petr Sisák a Ivo Hala s ohledem na splatnost dluhopisů vědomi, byla založena místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích, a to zejména kvůli přátelství Iva Haly, který z Českých Budějovic pochází, se soudcem insolvenčního úseku Miroslavem Veselým.“ Z obvinění dále vyplývá, že o jejich vzájemné komunikaci a setkáních mají důkladný přehled právě díky odposlechům.
Veselý to ale důrazně odmítá. „Pana Sisáka neznám vůbec, v životě jsem ho neviděl. A pana Halu znám jen pracovně jako insolvenčního správce, který tady u nás působil. V kauze Via Chem však nevystupoval jako insolvenční správce, ale pouze jako právní zástupce některých účastníků – věřitelů,“ řekl už dříve soudce Veselý HN.
Ještě před samotnou insolvencí podal Hala u českobudějovického soudu návrh na zavedení tzv. moratoria, které dává dlužníkovi čas na dohodu s věřiteli a které hlavně po dobu své platnosti znemožňuje vydat rozhodnutí o úpadku. Přitom se údajně snažil, aby návrh dostal na stůl právě Veselý, „u kterého důvodně předpokládal, že bude návrh akceptovat,“ jak tvrdí vyšetřovatelé. Případ ale dostal na starost soudce Zdeněk Strnad, který takový návrh smetl ze stolu. „A to i přesto, že se u něj za Halu přimlouval právě Miroslav Veselý,“ konstatuje policie v dokumentu. Sám Veselý pro Právo připustil, že s kolegou mluvil, jakékoli přímluvy ale odmítl. „To mohu jednoznačně vyloučit. Je možné, že se mě kolega ptal na nějaké záležitosti, protože u nás byl tehdy krátce, ale rozhodně jsem na něj nijak netlačil,“ řekl Právu před více jak rokem Veselý. S Halou se podle svých slov zná z doby jeho působení v jižních Čechách jakožto insolvenčního správce. „Řešili jsme spolu pracovní záležitosti, soukromě jsme se nikdy nestýkali.“ Podle Halova advokáta Lukáše Trojana nicméně právě od Haly Veselý věděl, že je odposloucháván.
Jakou má Pelikánova žaloba šanci, je otázkou. Nicméně již v roce 2010 rozhodl kárný senát NSS v jiném případě, že odposlechy v kárném řízení nelze použít „Ani účel kárného řízení (tj. zejména zajištění důvěryhodnosti soustavy státního zastupitelství) nemůže být oporou pro zákonem nepředvídaný způsob získávání, shromažďování a nakládání s informacemi. Kárný soud je si vědom, že postavení kárných žalobců v řízení o kárné odpovědnosti státních zástupců je procesně často obtížné; je však třeba vzít v úvahu, že nepřipouští-li trestní řád použití odposlechů u jakýchkoli trestných činů, leč pouze u zvlášť závažných, pak tím spíše nelze tento důkazní prostředek užít v řízení disciplinární povahy,“ uvádí se ve zprošťujícím rozhodnutí. „Konečně Nejvyšší správní soud jako kárný soud připomíná i dřívější judikaturu kárných soudů (Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci), které souhlasně judikovaly, že v kárném řízení není možné odposlech a záznam telekomunikačního provozu získaný v trestním řízení připustit jako důkaz.“
Jak z rozhodnutí dále vyplývá, za této situace zamítl kárný soud nejen návrh na provedení důkazu záznamem odposlechu, ale i návrhy na provedení výslechů svědků, kteří by přímo či nepřímo museli být konfrontováni s odposlechy a záznamem telekomunikačního provozu; takové dokazování by podle kárného senátu vedlo k obcházení nepřípustnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jako důkazu dovozeného kárným soudem shora, neboť veškeré poznatky k jednání, které navrhovatelka kladla kárně obviněnému za vinu, pocházely z odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle informací České justice je zmiňované rozhodnutí citováno i v Pelikánově kárné žalobě na Veselého, ministr nicméně dovozuje, že závažnost informací v odposleších je v tomto případě tak veliká, že by k nim měl NSS brát zřetel. Žalobu senát projedná 29. března.
Eva Paseková, Dušan Šrámek
