Proces, který vstoupí do právní historie. A možná ji přepíše. Nejde o nic menšího, než o rozhodnutí, zda státy organizované transporty uprchlíků a přistěhovalců z Balkánu, z Blízkého východu, Asie a Afriky v roce 2015 byly ilegálním vstupem na území EU nebo nikoli. Pokud byly nezákonné, tisíce lidí by podle Dublinu III musely být odsunuty do Chorvatska.

Tak píše rakouský deník Kurier o případu s číslem jednacím C-646/16, který čeká na rozhodnutí u Evropského soudního dvora. Jde o další případ, kdy rozhodnutí pustit obrovskou masu desetitisíců lidí přes hranice bez registrace, kontroly identity a zjištění důvodů, proč přicházejí, dohání státy, které takto rozhodly.

Evropský soudní dvůr bude o věci rozhodovat 28. března 2017 na základě žádosti Slovinska ve věci Ahmeda S. ze Sýrie. Žaloba se týká situace na přelomu let 2015 a 2016, kdy některé evropské země vypravovaly zvláštní vlaky a autobusy, kterými bez kontroly a registrace převážely uprchlíky a přistěhovalce ze třetích především po Balkánské stezce zemí ze země do země, až tyto osoby dosáhly Rakouska nebo Německa.

Tisíce měly být vráceny do Chorvatska

Rozsudek je důležitý pro tisíce lidí, kteří by se tak mohly vrátit na hranice Rakouska nebo kteří po vstupu na území čekají na odsun. Argument pro to je celou dobu známý: Je to nařízení Evropské unie Dublin III., podle kterého se žádost o azyl odehrává tam, kde žadatel o azyl vstoupil na území EU. „Na Balkánské stezce to bylo Chorvatsko,“ konstatuje Kurier. Na toto evropské právo však některé členské země zcela rezignovaly a stále rezignují.

Mohlo by vás zajímat

Podle deníku však má věc jeden háček – spíše, jak píše Kurier „hák“: „Dublin III má jeden háček. Platí pouze v případě, že vstup byl ilegální,“ uvádí deník. Podle deníku je touto situací postiženo až 2000 osob. „Hraniční přechod Spielfield odhaduje, že postiženo by bylo na 700 obětí, které měly být odsunuty do Chorvatska. Celkově přišlo po řízeném otevření hranic do konce ledna 2016 tímto způsobem na 2000 osob,“ uvádí deník.

Slovinsko a Rakousko žádá o rozhodnutí ESD

Jak s tím souvisí problém pana Ahmeda ze Sýrie? Na rozdíl od těch, kteří byly za porušení evropského práva vpuštěni, on vpuštěn nebyl. „Ahmed S. se do Rakouska nedostal. Syřan byl 21. února 2016 z přechodu Spielfield odsunut zpátky do Slovinska. O půl roku později shledal štýrský správní soud toho rozhodnutí nezákonným. Nic však nezískal. Už téměř rok sedí ve Slovinsku, odkud ho chtějí odsunout do Chorvatska. Slovinsko v říjnu vzalo jeho případ a požádalo o rozhodnutí Evropský soudní dvůr,“ popisuje vývoj dané věci Kurie. „Rakousko se připojilo s obdobným případem dvou Afghánců,“ dodává deník.

Podle deníku nelze odhadnout, jakým rozsudkem případ skončí a „spolky pomoci doufají, že soud státní transporty vyhodnotí jako legální vstup“. To by znamenalo, že to pak bude Rakousko, kdo ponese odpovědnost za azylové řízení, dodává deník. Prezident institutu evropského práva ve Štýrském Hradci univerzitní profesor Hans-Peter Folz se neodvažuje dát žádnou prognózu, ale případ nepovažuje za úplně beznadějný. „Avšak jakmile jednou člověk vstoupil ilegálně, zůstává to nezákonným vstupem,“ zdůrazňuje právník.

EU neukládá státům povinnost zastavit proud ilegálů

Jádro věci leží  podle deníku v schengenském hraničním Kodexu, který poskytuje pravidla pouze pro ochranu vnějších hranic. „Ale v celém hraničním Kodexu nejsou žádná pravidla, která by stanovila opatření proti těm, kteří se dopustí nelegálního vstupu,“ říká. Podle něho je schengen pro krizi z přelomu roku 2015/16 zcela nepřiměřený. „Nikdo není povinen zastavit proud uprchlíků. Takže nastala politika hromadných průchodů,“ dodává k situaci, kdy šla ze země do země bez kontroly a bez zastavení mohutná masa osob z Balkánu, Blízkého východu, Asi a Afriky.

Irena Válová