Do procesu oddlužení možná budou moci vstoupit dlužníci bez ohledu na výši svých dluhů. Proces by mohl trvat tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, kterou dnes podpořila vláda. Návrhem se nyní bude zabývat Parlament. Novelu kritizují Česká asociace věřitelů či předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.
Cílem ministerstva spravedlnosti je to, aby se více lidí dostalo z dluhové pasti. Institut oddlužení by se měl stát dostupnějším. „Platný právní stav neumožňuje významné části dlužníků jejich dluhovou situaci řešit, neboť jejich dluhy dosáhly takové výše, že je už nejsou schopni uhradit v plné výši ani splátkami ze svých příjmů, ani výtěžkem z rozprodeje svého disponibilního majetku,“ uvedlo ministerstvo.
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Ministerstvo chce odstranit vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Tuto bariéru úřad pokládá za nespravedlivou.
Podle návrhu bude dlužník oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent.
Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prošel zákon s kompromisem. Lidovci nepodporovali myšlenku, že dlužník nemusí v extrémním případě zaplatit nic. „To nám přišlo demotivační a vidíme tam riziko úvěrových podvodů. Na druhé straně jsme se dohodli, že ministerstvo spravedlnosti přistoupí na náš požadavek, aby se plné odpuštění nevztahovalo na alimenty a aby se prodloužila doba, po kterou musí dlužník vyjádřit svoji snahu splácet,“ řekl.
Kalousek na twitteru novou úpravu kritizuje. „Vláda chce chránit nezodpovědné. Asi proto, že v nich vidí své voliče. Věřím, že zodpovědných je víc,“ napsal. Poslanec TOP 09 Martin Plíšek záměr označil za morální hazard, který podporuje neplacení dluhů a poškozuje věřitele.
Proti novele se v tiskové zprávě postavila i Česká asociace věřitelů. „Odstranění garance minimálního uspokojení pohledávek věřitelů alespoň z 30 procent může vést v mnoha případech k nulovému splácení dluhů a tedy de facto k vyvlastnění majetku věřitelů bez nároku na kompenzaci,“ uvedla. Plánovanou úpravu považuje za nespravedlivou k věřitelům a za odporující principům právního státu.
Bělobrádek předpokládá, že normu budou pečlivě projednávat poslanci, protože proti sobě tu stojí dva principy. Prvním je, jak pomoci lidem, kteří se dostali do situace, kdy nemohou splatit nic a nevyplatí se jim chodit do práce, protože mají v exekuci veškerý příjem kromě minimální mzdy. Na druhé straně panuje obava, aby se novinka nevyužívala k podvodům a lidé si nebrali půjčky s tím, že je nikdy nesplatí. „Hledáme nějakou míru, která pomůže udělat racionální řešení,“ řekl.
(čtk)
