Čtvrt století od zahájení činnosti svého federálního předchůdce čelí český Ústavní soud (ÚS) nárůstu počtu stížností. Daří se mu v dlouhodobém měřítku zkracovat délku rozhodování a čekají jej politicky ostře sledované kauzy. Soudci mají na stole návrhy směřující proti elektronické evidenci tržeb, zákazu prodeje o některých svátcích nebo proti kontrolám kotlů v domácnostech.
Federální ústavní soud začal pracovat 3. února 1992. Výročí zastihuje současný český soud v plném obsazení. Všechny nynější soudce jmenoval prezident Miloš Zeman v letech 2013 až 2015, sestava s vysokým podílem akademiků a kariérních soudců je tedy přibližně ve třetině svého působení.
Loni soud obdržel 4292 nových podání, nejvíce od roku 2012, kdy jejich počet atakoval hranici pěti tisíc. Průměrná délka řízení v roce 2016 je pět měsíců a čtyři dny, oproti průměru předchozího desetiletí se ji podařilo zkrátit o 15 dní, vyplývá ze statistik, které poskytla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Soud spolupracuje s ostatními evropskými ústavními tribunály. Nyní má dokonce ambici postavit se na tři roky do čela Konference evropských ústavních soudů a v roce 2020, na závěr předsednického období, uspořádat v Praze kongres. Právě v roce 2020 uplyne sto let od vzniku prvního specializovaného orgánu ochrany ústavnosti v Evropě, jímž byl ÚS tehdejší Československé republiky.
O předsednictví v příštích třech letech se bude rozhodovat v červenci 2017 na kongresu Konference evropských ústavních soudů v Batumi v Gruzii. Výsledek zřejmě ovlivní rozhodování Pavla Rychetského ohledně dalšího setrvání v čele ÚS. Loni potvrdil, že nehodlá zůstat ve funkci do roku 2023, tedy do konce druhého desetiletého období. Pevný termín, kdy odejde, ale sdělovat nechce.
Kromě rozhodovací činnosti soud věnuje pozornost také postupné rekonstrukci svého sídla v Joštově ulici, někdejšího Zemského stavovského domu ze 70. let 19. století. Loni začala oprava fasády včetně sanačních opatření ve sklepích a základovém zdivu. Při výkopových pracích se podařilo částečně odkrýt pozůstatky středověkého opevnění.
„Bylo zjištěno, že budova sídla ÚS je postavena na pozůstatcích hradeb a hradebního příkopu, do něhož byla přiváděna voda z okolních potoků. Právě z těchto důvodů je podloží budovy stále prosáklé velkým množstvím vody a navržená sanační opatření jsou reakcí na tuto skutečnost,“ uvedl generální sekretář Ivo Pospíšil.
Letos se soud chystá také na rekonstrukci sociálního zázemí, na příští rok chystá obnovu a restaurování nejvýznamnějších historických prostor budovy včetně sněmovního sálu.
(čtk)
