Ministerstvo průmyslu a obchodu zpřísňuje pravidla pro zahraniční obchod se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti a mučení. Na popud Bruselu se zakazuje i jeho propagace.

Šibenice, gilotiny, elektrická křesla, vzduchotěsné komory nebo třeba automatické injekční systémy určené k výkonu poprav – nic z toho nesmí překročit hranice Evropské unie. Další desítky věcí pak potřebují k vývozu, dovozu a nově i k tranzitu povolení národních úřadů.

Zpřísnění kvůli injekcím

Zákaz zahraničního obchodu se zbožím, které nemá jiné praktické využití než pro účely trestu smrti či mučení, platí v Evropské unii už od roku 2005. Loni na podzim ho ale bruselští úředníci ještě zpřísnili. „Vzhledem k informacím, že léčivé přípravky vyvážené z Unie byly v jedné třetí zemi použity k výkonu trestu smrti,“ stojí v odůvodnění nejnovější verze evropské regule.

V Česku nyní novinku do legislativy zapracovává ministerstvo průmyslu a obchodu. Novela zákona o zahraničním obchodu s mučidly je právě v připomínkovém řízení a míří do vlády. „Kontrola zahraničního obchodu (s mučidly – pozn. red.) je nezbytná, a to zejména ze zahraničněpolitických a bezpečnostních důvodů,“ píše rezort v důvodové zprávě.

Mohlo by vás zajímat

Do třetích zemí se tak z Česka stejně jako z celé Evropské unie nesmí vyvážet bez povolení třeba elektrické obušky a štíty, křesla a desky pro připoutání nebo palečnice. A nově se na seznam problematického zboží zařadila i barbiturátová anestetika, která by bylo možné použít k popravě lidí injekční aplikací smrtelné dávky.

Mučidla jen do muzea

Gilotiny a další smrtící a mučicí nástroje se pak nesmí do zemí osmadvacítky ani dovážet. Výjimku mají jen historické exponáty. „Pokud se prokáže, že se toto zboží v členském státě určení použije výhradně pro účely veřejného vystavení v muzeu,“ uvádí evropské nařízení.

O udělení povolení pro zahraniční obchod s problematickým zbožím rozhoduje za Česko ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu s bruselskou regulí a případně ještě stanoviskem ministerstva zahraničních věcí. Správní poplatek činí 500 korun. Za porušení pravidel hrozí až pokuta 10 milionů korun. „Dohled nad dodržováním povinností stanovených v nařízení Rady a v tomto zákoně provádí celní úřad,“ stojí v předkládané novele.

Společně s rozšířením seznamu zakázaného a problematického zboží se ale rozrůstá i seznam třetích zemí, pro které automaticky platí takzvané všeobecné vývozní povolení. Ten čítá desítky států včetně například Bolívie, Paraquyae či Rwandy, naopak chybí USA.

Zákaz propagace

Další novinkou v nařízení je upřesnění zákazu zprostředkovatelských služeb a technické pomoci spojené s mučidly. Stopku dostala jmenovitě školení, jak s takovým zbožím zacházet, a prezentace mučidel na veletrzích. Gilotiny, elektrická křesla a další se také nesmí objevit v reklamě.

Cílem evropského nařízení je přispět ke zrušení trestu smrti a zabránění nelidskému zacházení ve třetích zemích. Podílet by se na tom měly všechny země osmadvacítky společně, a to například sdílením informací o udělených povoleních či novém problematickém zboží. Regule také zřizuje koordinační skupinu proti mučení se zástupci všech unijních států.

Pokud novela zákona o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, projde vládou a následně parlamentem, měla by začít platit 2. července letošního roku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady, ze kterého vychází, je přitom přímo aplikovatelné.

Lucie Nekvasilová