Ministerstvo vnitra chce členům bezpečnostních sborů zvýšit od 1. července platy o deset procent. Česká justice získala vládní návrh, ze kterého je patrné, jak by se zvýšení projevilo u různých příslušníků s různou dobou praxe a v různé platové třídě. Problém je, že se zvýšením nesouhlasí resort financí.
Navrhované opatření se má dotknout pouze příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., a konkrétně půjde o příslušníky Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Podle nových pravidel by úředník ve třetí platové třídě s praxí do tří let bral 18580 Kč hrubého, nyní je to 16 880 Kč.
Zde si prohlédněte, jak by se na platech příslušníků projevilo navrhované zvýšení.
Zvýšení platů by vyšlo na téměř 3,5 miliardy korun ročně. „Objem prostředků na platy příslušníků považujeme za dostatečný a v posledních letech stále se navyšující,“ uvedlo ministerstvo financí v připomínce, kde navyšování platů odmítlo. Zdůvodnilo to tím, že platy u bezpečnostních sborů od roku 2013 vzrostly o 15 procent, potřebné peníze na letošní rok také nejsou ve schváleném rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek s argumenty ministerstva financí nesouhlasí. Připomněl, že v roce 2011 klesly platy kvůli vládním úsporným opatřením o deset procent, o rok dříve přišli policisté o rizikové příplatky. „Navíc desetiprocentní snížení ze 100 procent je něco jiného než postupné dorovnávání ne ze sta, ale z 90 procent základu, inflaci a vývoj ekonomiky v ČR nepočítaje. Takže výraz stále se navyšující raději nahraďme velmi mírným výrazem pokulhávající za reálným vývojem,“ uvedl Štěpánek v prohlášení.
Úřad Andreje Babiše (ANO) v odmítavém stanovisku uvedl, že částka potřebná pro zvýšení platů není v letošním rozpočtu a doporučuje vnitru, aby našlo peníze ve svém rozpočtu. Ministerstvo financí například navrhlo snížení výsluh nebo revizi způsobu jejich výpočtu. „Apel míří mimo oblast služebních příjmů a roztáčí nebezpečnou hru s výsluhovými nároky příslušníků bezpečnostních sborů. Volá po jejich snížení, a dokonce po revizi jejich konstrukce a nároků. Že by to byla kompenzace za nedávné odstranění zdanění výsluh, se kterým i ministerstvo financí vyslovilo souhlas?“ reagoval Štěpánek.
Tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů upravuje nařízení vlády, které ministerstvo vnitra navrhlo od druhé poloviny letošního roku upravit. Policejní sbor má zhruba 40.000 lidí, hasičů je přes 9700. Zvýšení platů by se týkalo i celníků, vězeňských dozorců nebo tajných služeb.
Kromě zvyšování platů chce vnitro zlepšit podmínky pro práci u bezpečnostních sborů i dalšími způsoby. V novele služebního zákona třeba plánuje zrušení 150 hodin povinných přesčasů ročně, chce zavést náborový příspěvek. Od novinek si slibuje stabilizaci personální situace u bezpečnostních sborů.
(epa, čtk)