Právníci, kteří se zasadili o své obory práva díky svým současným aktuálním úspěchům i celoživotnímu přínosu, obdržel ocenění v rámci celojustiční soutěže Právník roku. Nejvyššího ocenění, Právnické síně slávy, se dostalo doktorce Ivě Brožové, bývalé předsedkyni Nejvyššího soudu, která celou svoji profesní kariéru zasvětila soudcovské profesi. Za svůj mimořádný celoživotní přínos českému právu vstoupila do Právnické síně slávy. Mezi vítězi jednotlivých kategorií jsou třeba Ladislav Muzikář, soudce Městského soudu v Praze, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, advokát Tomáš Dobřichovský, či advokát Ladislav Jouza.
Galavečer Právníka roku, již tradičně pořádaný pod taktovkou České advokátní komory a vydavatelství EPRAVO.CZ, se letos uskutečnil v TOP HOTELU Praha.
Mimo soutěž získává letos cenu sv. Yva ještě osobnost, která si ji za své působení, jež není možné přiřadit k některé z kategorií, rozhodně zaslouží. Tato zvláštní cena za mimořádný přínos české justici patří Ivaně Švehlové, ve funkci končící předsedkyni Krajského soudu v Praze. Záštitu nad soutěží převzali opětovně aktuální předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka a aktuální ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Získání ocenění znamená pro Ivu Brožovou potvrzení, že nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou, což je pro ni zásadní. „Při výkonu funkce jsem byla konfrontována v tolika směrech a tolika způsoby, že se pocit úspěšnosti vytratil. Nešlo jen o moje odvolání prezidentem republiky, ale i kárné stíhání, šikanu ze strany ministerstva financí, petici třetiny soudců Nejvyššího soudu, žádající, abych přijala rozhodnutí prezidenta republiky o mém odvolání, ale také celkovou hluchotu právnické obce k podstatě potíží, kterým jsem čelila. Úspěch vidím v tom, že v justici jsou dnes lidé, které mohu pokládat za své následovníky, a že moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí.“
„Koncem letošního roku zanikne ze zákona má funkce soudce. Cenu v soutěži Právník roku proto vnímám jako ocenění celoživotní práce v justici, zaměřené na občanské právo a spojující praxi notářskou i soudcovskou,“ říká k ocenění Ladislav Muzikář, vítěz kategorie Občanské právo. „Považuji ji také za ocenění dlouhodobé spolupráce s notářskými komorami a využívání a zobecňování praktických zkušeností v přednáškové a publikační činnosti a při účasti na přípravě některých právních předpisů.“
Jako velkou profesní pochvalu vnímá cenu v oblasti Trestní právo Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze. Ve svém prohlášení dále uvedla, že věří, že největší pracovní úspěch teprve přijde. „Člověk si musí posunovat hranice, aby neztratil motivaci. A ten dosavadní? Proměna nejen úřadů, kde jsem působila a působím, ale státního zastupitelství jako instituce. Děkuji všem kolegům, kteří o to denně usilují.“
Zpráva o tom, že je mezi oceněnými pro uplynulý rok, vítězi kategorie Pro bono Viktoru Rossmannovi nejprve doslova vyrazila dech. Teprve potom, když to první velmi příjemné překvapení ustoupilo, uvědomil si tu velkou odpovědnost, která je s tím spojena. „Naši klienti se na nás advokáty totiž vždy obrací s důvěrou a vírou, že dokážeme vyřešit jejich problémy. My, advokáti, se pak jen a jen snažíme toto jejich očekávání naplňovat. Myslím, že lze předpokládat, že víra klientů v nositele tohoto ocenění bude ještě vyšší. Získané ocenění je pro mne tedy především obrovským závazkem do budoucna, který jsem rozhodnut nezklamat. Opravdu velmi si pak vážím získání ocenění právě v kategorii PRO BONO. Mám totiž za to, že právě veřejné dobro, resp. snaha o jeho dosažení, by měla být obsažena v činnosti každého z nás.“
V kategorii Finanční právo zvítězila Monika Novotná z advokátní kanceláře Rödl & Partner. „Ocenění Právník roku vychází z hodnocení odborné poroty, což zaručuje rostoucí prestiž tohoto titulu. Proto si uděleného ocenění osobně velmi vážím. Myslím, že každého těší, když jednou za čas uslyší, že svou práci dělá dobře a že ho kolegové uznávají.“ Současně své umístění v soutěži Právník roku pro finanční právo vnímá vítězka i jako potvrzení významu oboru, kterému se věnuje již dvacet pět let. Finanční právo, a zejména právo daňové, není tradičním advokátním oborem, přesto však každá transakce, kterou právníci řeší, má zcela standardně vždy i daňové aspekty, dodává.
Pro Tomáše Dobřichovského z advokátní kanceláře Kříž a partneři, který přebral ocenění v kategorii Právo duševního vlastnictví, je velmi těžké určit největší pracovní úspěch, neboť měřítka úspěchu mohou být různá – úspěch ve sporu, dobře vyjednaný kontrakt nebo účinná právní rada s reálným pozitivním dopadem pro klienta. To vše ovšem může být relativní či krátkodobé. „Proto bych za pracovní úspěch, lze-li to tak nazvat, považoval spíše to, že se mi daří se dlouhodobě a stabilně v oboru duševního vlastnictví specializovat a být neustále ve styku se špičkami tohoto krásného oboru. Pokud by tomu tak bylo nadále, byl bych spokojen.“
„Za největší pracovní úspěch považuji jednomyslné schválení některých zákonů, na jejichž tvorbě jsem se jako legislativní pracovník podílel, v parlamentu,“ říká vítěz v oblasti Pracovní právo Ladislav Jouza, samostatný advokát v Praze. Je to například zákon na ochranu zaměstnanců při nevyplacení mzdy zaměstnavatelem, novely zákoníku práce, zákon o zaměstnanosti či zákon, podle něhož se ustavily úřady práce. „Cením si rovněž vyřešení sporů v mnoha velkých firmách mezi zaměstnavateli a zaměstnanci týkajících se růstu mezd a dalších pracovněprávních problémů, a to ku prospěchu obou smluvních stran. Řadu let totiž působím jako zprostředkovatel pro sjednání kolektivních smluv.“
Foto: archiv
Velké právnické obory podle advokátky a předsedkyně redakční rady Rodinných listů Daniely Kovářové leckdy hledí na rodinné právo s posměškem, jako na nevýznamnou odnož důležitějších disciplín. Jak je tento ironický pohled nesprávný, se ukáže velmi často. Problémy rodin nejsou nic teoretického, každý se s nimi ve svém životě setká. „Ocenění vnímám jako potvrzení správnosti mého pohledu na právo, jež se někdy pyšně a neúspěšně snaží rodinu ovlivnit zbytečnou právní regulací. Sama – bez kolegů, rodiny, přátel, učitelů a vzorů – bych nedokázala ničeho, navzdory neposedné duši, jež mě stále někam pohání. Mnohé prohry dnes hodnotím jako dobrou zkušenost, mnohé úspěchy není třeba zveličovat.“ Ráda by v blízké době s kolegy dokončila velký komentář zákona o advokacii, a co přinese zítřek, se teprve ukáže, dodává.
Ocenění vnímá David Kosař, vysokoškolský pedagog a vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví PF MU v Brně jako velkou čest a uznání jeho práce. Ten zvítězil v kategorii Občanská a lidská práva, právo ústavní. Ocenění však pro něj představuje také velký závazek a odpovědnost do budoucna. „Abych neusnul na vavřínech, byl trpělivý, nehledal svůj osobní prospěch a dělal věci, za kterými si stojím.“
V akademické sféře si cení dvou úspěchů. Podařilo se mu dotáhnout k publikaci svou práci o negativních důsledcích soudcovské samosprávy v postkomunistickém prostoru, která vyšla vloni v Cambridge University Press. „Možná ještě více si cením grantu Evropské výzkumné rady. Ten nám totiž umožnil konsolidovat v Brně tým lidí zabývajících se justiční politikou a ústavní teorií a vhodně jej doplnit o zahraniční spolupracovníky. Myslím, že se podařilo dát dohromady dobrou partu lidí, jež může směle konkurovat špičkovým zahraničním pracovištím.“
Dušan Šrámek
