Člen vedení Unie obhájců (UO) Lukáš Trojan se ostře ohradil proti výrokům státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Michala Galáta. Tomu se nelíbilo vyjádření jak UO, tak České advokátní komory (ČAK) Unie obhájců, které se ohradily proti odposlouchávání hovorů advokátů v kauze Zadeh.
Unie obhájců podala poprvé ve své historii trestní oznámení, a to v kauze daňových úniků česko-íránského podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha. Policii obvinila z odposlechů důvěrných hovorů mezi Zadehem a jeho právníky.
Galát v reakci mimo jiné prohlásil, že považuje postup ČAK, potažmo UO, za nátlak na orgány činné v trestním řízení a že rozhodně se ve své práci nehodlá podrobovat nátlaku těchto soukromoprávních sdružení. Podle něj jde o bouři ve sklenici vody. „Pokud státní zástupce označuje Českou advokátní komoru za soukromoprávní sdružení, jedná se dle mého názoru o výrok na hranici ohrožující důvěru v odbornost jeho autora,“ kontroval ve vyjádření pro Českou justici Trojan.
Podle žalobce je vyjádření komory a unie politováníhodné zvláště za situace, kdy se suverénně vyjadřují k trestní věci, aniž by byly účastníky trestního řízení. „Unie Obhájců i ČAK sice nejsou účastníky řízení, je však nutné podotknout, že Unie Obhájců se „nevyjadřovala“ k trestní věci, což jasně uvedla i ve svém prohlášení, nýbrž po detailním seznámení se s důkazy prokazujícími oprávněnost tvrzení dotčených obhájců podala trestní oznámení, neboť nade vší pochybnost došlo k porušení zákona, když trestní spis v přímém rozporu s ustanovením § 158d odst. 1 trestního řádu obsahoval komunikaci mezi obhájci a jejich klientem,“ vysvětluje Trojan.
Trestní oznámení může podat každý
Obhájce připomíná, že podat trestní oznámení je oprávněn každý a nikoliv pouze účastník trestního řízení, jak ve svém vyjádření uvádí státní zástupce. „V daném případě k uvedenému kroku přistoupila Unie obhájců mimo jiné proto, že trestní oznámení obhájců dotčených nezákonným postupem adresované GIBS, bylo inspekcí vyhodnoceno jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a postoupeno dle § 157a odst. 1 tr.ř. státnímu zástupci Galátovi.“ Uvedený postup GIBS nezasluhuje podle Trojana další komentář, a důvod, proč se Unie Obhájců obrací se svým oznámením na NSZ je, „každému kdo není právním nihilistou jasný“.
Mohlo by vás zajímat
Trojan se ohradil i proti dalšímu Galátovu výroku, v němž uvedl, že Zadeh byl nejdříve odposlouchávaný ne jako obviněný, ale jako podezřelý. Tudíž nešlo o vztah mezi obviněným a obhájcem. „Za situace, kdy bylo zahájeno trestní stíhání a byly zjištěny hovory mezi obviněným a obhájci v té primární daňové věci, tak byla učiněna opatření ke zničení těchto odposlechů,“ řekl Galát. Podle něj je potřeba si uvědomit, že odposlechy policie provádí strojově přes záznamové zařízení a přístroj nedokáže posoudit, s kým dotyčná osoba hovoří. „Trestní řád nicméně nezakazuje provádět odposlechy mezi obviněným a obhájcem. Avšak když k tomu dojde, tak trestní řád na to pamatuje a má na to řešení. Dané odposlechy musí být zničeny a nesmí být použity jako důkaz. Je to bouře ve sklenici vody,“ uvedl Galát dále.
Jak ale Trojan upozorňuje, státní zástupce si byl, a je velmi dobře vědom, že obviněný je trestně stíhán v jiné trestní věci, kterou sám označuje jako „primární daňovou věc“ a zaznamenané hovory se týkají právě této primární daňové věci. Absurditu argumentace státního zástupce pak podle něj podtrhuje fakt, že úkony přípravného řízení prováděli stejní policisté a z části i státní zástupce jako v řízení, ve kterém byl dotyčný již v postavení obviněného. Tvrzení, že šlo o jinou věc, ve které byl dotyčný v procesním postavení podezřelého, a proto se nejednalo o vztah mezi obhájcem a obviněným, je účelovým a za dané situace až absurdním tvrzením z hlediska věcné stránky věci.
„Není však od věci nezmínit i procesní stránku věci. Dle mého přesvědčení je minimálně v kontextu rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva nepřípustné zaznamenávat jakoukoliv komunikaci mezi advokátem a klientem bez hledu na procesní postavení klienta a v daném kontextu lze odkázat na judikaturu ESLP.
Nejde o bouři ve sklenici vody
Rovněž vyjádření o opatření k pozdějšímu zničení odposlechů svědčí podle Trojana o naprostém nepochopení resp. nerespektování zákonných i ústavních práv. POdposlechy podle něj měly být zničeny okamžitě jakmile OČTŘ zjistily, že se jedná o odposlechy mezi obhájci a obviněným v primární daňové věci. Pokud se odposlechy nacházely ve spisu pod dobu řádu týdnů či měsíců, je sama o sobě tato skutečnost fatálním porušením zákonných i ústavních práv. „Za děsivou pak mohu označit úvahu, že ke zničení odposlechů může dojít až poté, co bude zahájeno trestní stíhání. A contrario si lze vyjádření pana státního zástupce přeložit tak, že pokud by ve věci nebylo zahájeno trestní stíhání, byly by oprávněni se policisté, shodou okolností vyšetřující též primární daňovou věc, seznamovat se s odposlechy po neomezenou dobu,“ dodává obhájce.
Ohrazení se proti nezákonnému pořizování odposlechů mezi advokáty a jejich klienty, jejich vyhodnocování a zařazování do spisu či dokonce využívání informací z takových odposlechů není a nemůže být bouře ve sklenici vody, neboť se jedná o ochranu spravedlivého procesu a zachování ČR jako právního státu, uvedl dále Trojan. „Pokud státní zástupce označuje Českou advokátní komoru za soukromoprávní sdružení, jedná se dle mého názoru o výrok na hranici ohrožující důvěru v odbornost jeho autora.“
Policie podle Zadeha odposlouchávala jeho hovory s obhájci a následně dala tyto záznamy do spisu. Podle Zadehovy advokátky Aleny Kojzarové tak měli detektivové detailní přehled o tom, jak se chce Zadeh bránit proti svému obvinění. „Pokud policie a státní zástupce znají předem taktiku obhajoby, znají věci, které se tam probírají, pak ta obhajoba v podstatě ztrácí smysl,“ řekla.
Dušan Šrámek
