Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podal stížnost proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad bývalým hejtmanem Davidem Rathem a dalšími deseti obžalovanými v kauze zakázek Středočeského kraje. Pražský vrchní soud podle ministra porušil zákon. Návrh na stížnost pro porušení zákona, který podal obžalovaný Rath, naopak úřad vyhodnotil jako nedůvodný.
Ratha uznal středočeský krajský soud v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj totiž byly tyto stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.
Ministr se domnívá, že nebyl důvod, aby vrchní soud věc vrátil k novému projednání. „Stížnost pro porušení zákona směřuje v neprospěch všech 11 obžalovaných,“ napsala mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Vyjádřené výhrady odvolacího senátu se podle Pelikána odchylují jak od dosavadní soudní praxe obecně, tak od dřívějších rozhodnutí příslušného senátu.
O stížnosti bude rozhodovat Nejvyšší soud, který ji obdržel ve středu a přidělil ji podle rozvrhu práce šestému senátu. Délku rozhodování nechtěl mluvčí Petr Tomíček odhadovat. Průměr u trestních kauz činí 40 dní. „Znovu ale upozorňuji na to, že každá věc má svá individuální specifika a nelze v žádném případě předjímat, kdy bude rozhodnuto právě o této ministerské stížnosti,“ uvedl.
Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy dostatečně neodůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, podle něj chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Pelikán s tím nesouhlasí. „Soud tato rozhodnutí vydává v rané fázi trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení z povahy věci nemohou disponovat všemi důkazy. K jejich vydání proto musí postačovat dostatečně konkrétní indicie, jež v daném případě byly státním zástupcem uplatňovány a soudem řádně hodnoceny,“ sdělila Schejbalová.
Odvolací senát v usnesení použil zásadu americké právní doktríny takzvaných plodů z otráveného stromu, která řeší používání důkazů získaných v návaznosti na jiný důkaz, jenž byl opatřen nezákonným způsobem. Podle Pelikána však aplikace této teorie nemá oporu v judikatuře Ústavního ani Nejvyššího soudu.
Názory právníků na to, zda může rozhodnutí Nejvyššího soudu ovlivnit případné další využití odposlechů v hlavním líčení, se různí. Podle některých bude výrok soudu pouze akademický. Jiní zastávají stanovisko, že pokud by Nejvyšší soud označil odposlechy za zákonné, v dalším řízení by přípustné byly a vrchní soud by byl v tomto ohledu vázán právním názorem Nejvyššího soudu.
Pelikán svou stížností vyhověl návrhu pražského vrchního státního zastupitelství. Podání stížnosti ve svůj prospěch se marně domáhal i Rath, kterému vadí, že se vrchní soud zabýval jen okrajově údajným předchozím porušením místní příslušnosti soudu a státního zastupitelství. Rath tvrdil, že z této nepříslušnosti vyplývá nepoužitelnost řady dalších důkazů.
(čtk)
