Ještě nikdy v historii nebyla předsedkyní České advokátní komory (ČAK) žena, zastoupení „slabšího pohlaví“ je mizivé i v orgánech ČAK. Jejich volba připomíná podle advokátky Kláry Samkové „apoštolskou posloupnost biskupského vkládání rukou na následovníky“ a je v zásadě nedemokratická. Na diskriminaci žen Komorou si Samková stěžovala u ombudsmanky. Ta po půl roce šetření předběžně odpověděla: V orgánech ČAK je málo žen, ale není to na základě jejich diskriminace. ČAK se proti tvzení Samkové „velmi kategoricky vymezuje“.
Advokátní komora podle Kláry Samkové diskriminuje své členky dvojím způsobem: naprostou podreprezentací žen a diskriminací advokátek v době jejich mateřské. Podle ombudsmanky Anny Šabatové jde spíše o diskriminaci obecnou. „Domnívám se, že dosavadní údaje spíše vypovídají o možných deficitech ve férovém nastavení pravidel obecně (dopadajících nepříznivě na kohokoliv, kdo stojí mimo vedení ČAK) než o diskriminaci žen,“ uvedla s tím, že finální závěr jejího šetření bude teprve následovat. „Česká advokátní komora se velmi kategoricky vymezuje proti tvrzení, že z její strany dochází k jakékoliv diskriminaci žen, a to nejen při volbách do orgánů ČAK,“ reagovala mluvčí Komory Iva Chaloupková.
Orgán státní správy?
Samotná ČAK se na svém webu definuje jako největší samosprávná právnická profesní organizace v České republice. Zároveň podle své definice vykonává veřejnou správu na úseku advokacie a jako taková chrání a garantuje kvalitu právních služeb poskytovaných advokáty.
Foto: ochrance.cz
Podle Kláry Samkové je tedy zřejmé, že Komora je fakticky ústředním orgánem státní správy tak, jak jej vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. V této souvislosti Samková jako další důkaz svého tvrzení o ČAK coby orgánu veřejné správy zmiňuje i projev předsedy Martina Vychopně, který přednesl na oslavě 25. výročí nezávislosti České advokátní komory v září 2015. „Na základě tohoto via facti přiznaného stavu dovozuji, že Česká advokátní komora je povinna zachovávat standardy, kterými jsou vázány ústřední orgány státní správy, a to zejména ve směru k obecně platné ústavně zakotvené povinnosti nediskriminovat, která předchází zvláštním povinnostem advokátů tak, jak vyplývají z vnitrostavovských právních předpisů,“ uvádí advokátka ve stížnosti ombudsmance, kterou má Česká justice k dispozici.
Podle Šabatové ČAK orgánem veřejné správy není. „Tato skutečnost ale není důležitá pro rozhodnutí, zda se podnětem jako ochránkyně budu zabývat, či nikoliv. Na postup ČAK se vztahuje antidiskriminační zákon, jelikož diskriminace z důvodu pohlaví je zakázána jednak v oblasti zaměstnání, tak i v oblasti členství a činnosti v profesních komorách,“ napsala veřejná ochránkyně v lednové odpovědi Kláře Samkové.
Dvě ženy v představenstvu
Česká advokátní komora podle Samkové zásadním způsobem diskriminuje ve výsledku advokátky, které jsou podle ní „hrubě podreprezentovány ve vedení ČAK, přičemž faktická pravidla zvolení do jednotlivých orgánů ČAK jsou nastavena tak, že této diskriminaci nejenomže nebrání, ale svévolně a protiústavně ji podporují.“
Samková svým vlastním pátráním a analyzováním zjistila, že v ČAK bylo již v roce 2004 zhruba 40 procent členů ženského pohlaví, dnes se tato čísla blíží již 50 procentům. V současné době jsou z jedenáctičlenného představenstva dvě ženy.
Tento stav podle Samkové dokresluje posloupnost předsedů ČAK od roku 1990 po dnešek. I další orgány ČAK jsou dle analýzy stěžovatelky sestaveny zcela disproporčně.
Seznam předsedů ČAK
- 1990–1994: Karel Čermák
- 1994: Martin Šolc
- 1995: Milan Skalník
- 1996: JUDr. Luboš Tichý
- 1996–2001: Karel Čermák
- 2002–2003: Stanislav Balík
- 2004–2009: Vladimír Jirousek
- od 2009: Martin Vychopeň
Šabatová souhlasí s tím, že zastoupení žen v orgánech ČAK je nízké, podobně jako v dalších orgánech veřejné správy. „Jelikož se nejedná o prioritu politických stran či jiných institucí, není rovnoměrné zastoupení žen a mužů v orgánech ČAK stanoveno žádným obecně závazným předpisem. Nemohu tedy konstatovat, že ČAK porušuje antidiskriminační či jiný zákon. S ohledem na významné postavení ČAK a celkový podíl žen v advokacii by se touto věcí mělo vedení ČAK začít zabývat a hledat cesty, jak zastoupení žen postupně zvýšit,“ míní Šabatová.
Podle Samkové jsou také volební pravidla pro kandidaturu do představenstva ČAK diskriminační. Na kandidátku do orgánů České advokátní komory se uchazeč dostane buď na návrh představenstva či některého dalšího orgánu Komory, anebo může také být navržen padesáti dalšími advokáty. „Z vlastní zkušenosti mohu říci, že sehnat padesát prohlášení od padesáti zaneprázdněných kolegů – z povahy věci zástupců to protistran, je téměř stejně velký problém jako sehnat padesát tisíc podpisů na kandidaturu na prezidenta republiky,“ myslí si Klára Samková. Ta kritizuje i termíny, které určují volební pravidla a zároveň se ntají tím, že do představenstva bude na podzim kandidovat.
Mluvčí ČAK upozorňuje, že v pravidlech se nikde neobjevuje kritérium pohlaví. „Vedení ČAK je voleno advokáty, kteří se účastní Sněmu advokátů jakožto jejího vrcholného orgánu, účastnit se sněmu a volit další orgány mají možnost všichni advokáti, volba do představenstva, kontrolní rady, kárné a odvolací kárné komise je přímá a tajná. Kandidátem do těchto orgánů (vyjma odvolací kárné komise, která předpokládá předchozí působení v jiných orgánech kvůli zkušenostem) může být rovněž kterýkoliv advokát,“ reagovala Iva Chaloupková s tím, že do nadcházejícího sněmu byli již advokáti a advokátky vyzváni, aby předkládali své kandidatury a výzva je publikována v řádném termínu na webu ČAK, advokáti jsou o ní informováni i v tištěném Bulletinu advokacie, Bulletinu online, Newsletteru ČAK a ve Věstníku ČAK.
„Je pouze na osobě kandidáta či kandidátky, jak velkou podporou si mezi svými kolegy získá, ve všech volebních systémech je volba založena na sympatiích mezi voleným a voličem, na schopnosti kandidáta získat si voliče pro své myšlenky a pro svůj program. Při tom velmi málo záleží na tom, jakého je kdo pohlaví,“ dodává mluvčí ČAK.
Poplatky na mateřské
„Pro konstatování nerovnosti není třeba brát v úvahu zacházení s konkrétním jednotlivcem, postačí pouze statistická disproporce na výstupu. Argumentace statistikou má pochopitelně své limity. V případě advokacie však nelze argumentovat tím, že by ženy nesplňovaly rozhodné podmínky pro zastávání funkcí v České advokátní komoře. Tyto podmínky splňují všechny. Proto je zřetelně jen a pouze výsledkem diskriminačních praktik, že ženy v orgánech České advokátní komoře jsou zastoupeny v podstatě mizivě. Navíc lze konstatovat, že tento neadekvátní poměr zastoupení žen je dán způsobem, který nastavili jejich kolegové – muži, bez ohledu na to, že tato pravidla ve svém důsledku implikují protiústavní stav,“ činí jeden ze závěrů stěžovatelka ve svém dopisu ombudsmance.
Advokátka dále upozorňuje na to, že pokud si advokátka nepozastaví činnost, musí ČAK i po dobu mateřské platit roční členský poplatek, odvod do sociálního fondu a platbu za hromadné pojištění. Advokátky – matky se tak dostávají do svízelného postavení, a to právě v době, kdy jsou ekonomicky nejslabší, neboť pečují o novorozence.
Kromě toho advokátky na mateřské či rodičovské dovolené mají dle zákona povinnost ujmout se obhajoby ex offo v případě, že jí to Česká advokátní komora přikáže, upozorňuje stěžovatelka. Samková potíže, které taková situace může způsobit, dokládá případem své vlastní zaměstnankyně, které bylo na mateřské se dvěma toho času nemocnými dětmi uloženo v rámci obhajoby ex offo sepsání ústavní stížnosti. „Je nutno znovu zdůraznit, že toto frapantně diskriminační opatření se týká pouze žen, a to mladých žen, vysoce vzdělaných a kultivovaných žen, u kterých by měl stát mít zájem na tom, aby přiváděly na svět děti a aby se o ně mohly řádně starat. Současná praxe státu prostřednictvím České advokátní komory je přesně opačná,“ uzavírá advokátka.
Ombudsmanka nemůže ČAK přinutit
Ombudsmanka po svém půlročním šetření v odpovědi připomíná, že případným obětem diskriminace může poskytnout metodickou pomoc při podávání antidiskriminační žaloby. „Tímto přispívám k prosazování rovného zacházení v nejširším slova smyslu. Nemohu ale ČAK přinutit k součinnosti ani změně interních či stavovských pravidel, nemohu ani informovat veřejnost, pokud mému doporučení ČAK nevyhoví. Informace o mojí působnosti v oblasti antidiskriminace vezměte, prosím, na vědomí. Tvoří meze mého zapojení do předmětné věci,“ píše Šabatová s tím, že další stanovisko s navržením postupu zašle Samkové v průběhu března.
Dlouhodobé spory
Právě kvůli své kandidatuře do představenstva apelovala Klára Samková na ombudsmanku, aby její stížnost vyřídila co nejdříve. Podle Šabatové to však není v časových možnostech Kanceláře veřejného ochránce práv a podzimní sjezd ČAK tak proběhne dle stávajících pravidel. Mluvčí ČAK také České justici řekla, že někteří advokáti či advokátky se z volby diskriminují svými projevy či chováním, které podporu voličů nepřináší.
Naráží tím zřejmě na to, že ČAK měla se Samkovou už dříve několik sporů. Právnička například prohlásila na semináři ve Sněmovně, že islám je „zločinnou a zločineckou ideologií“ a že je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus a proklela tureckého velvyslance, čímž měla podle Komory porušit etický kodex a byla kárně žalována. „Česká advokátní komora do práva volit a práva být volen nikterak nezasahuje a nikdy tak činit nebude, její samosprávné mechanismy jsou plně demokratické. Žádné zásadní diskriminace, neústavnost či svévole, taková nařčení se zcela jistě nejen současného vedení České advokátní komory hrubě dotýkají,“ uzavřela Chaloupková své vyjádření
Eva Paseková
