Chudí lidé by mohli získat možnost, aby jim náklady na právní zastoupení v civilních sporech hradil zcela nebo částečně stát. Zatímco ministerstvo spravedlnosti zpracovalo pouze věcný návrh zákona o bezplatné právní pomoci, sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila předlohu opoziční KSČM. O nároku na právníka na účet státu by podle normy rozhodoval soud, jenž by měl taky pravomoc takový verdikt zrušit. Předlohu nyní posoudí ústavně-právní výbor.
Ačkoli vláda k ní dala zhruba už před dvěma lety záporné stanovisko, dnes nikdo z poslanců návrh na zamítnutí nepodal. Kabinet tvrdí, že úprava právní pomoci by se schválením normy stala nepřehlednou a přinesla by výkladové problémy. Předkladatelům taky vytkl, že nevyčíslili dopady na státní rozpočet. Zpravodaj Marek Černoch (Úsvit) předlohu podpořil. Lidé se podle něho nyní v možnostech bezplatné právní pomoci nevyznají.
Určité úlevy existují podle předkladatelů už teď, je ale složité na ně dosáhnout a lidé o nich často ani nevědí. Norma by podle nich nastavila podobný systém, jako je například u obhajob ex offo v trestním řízení, kdy stát náklady advokátů platí obvykle v nižší sazbě, než kterou by advokáti vyúčtovali přímo klientům.
Účastník řízení by musel podle předlohy soud požádat o to, aby náklady na jeho právní zastoupení uhradil stát. Nárok by musel doložit prohlášením o příjmových a majetkových poměrech. Pokud by soud rozhodl kladně, účastník by musel do osmi dnů oznamovat veškeré změny takzvaných rozhodných skutečností. Soud by ho navíc mohl jejich opětovnému doložení vyzvat, lhůta by byla v takových případech patnáctidenní. O zrušení povinnosti státu hradit náklady právního zastoupení by soud mohl rozhodnout kdykoli v řízení, a to i se zpětnou platností.
Případná novinka by se podle autorů týkala hlavně případů, v nichž se nyní lidé z ekonomických důvodů na soud raději vůbec neobracejí. Za příklad dávají vymáhání dlužné mzdy.
Mohlo by vás zajímat
Předloha taky vypočítává, kdy by právní zastoupení na účet státu nebylo možné přiznat. Jde například o kauzy, v nichž se jedná o „svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva“. O právníka na státní útraty by taky nemohli žádat lidé s právnickým vzděláním a firmy.
(čtk, epa)
