Česká asociace věřitelů (ČAV) je znepokojena připravovanými změnami v oblasti osobních bankrotů, které schválila vláda. Odstranění současné garance minimálního uspokojení pohledávek věřitelů alespoň z třiceti procent jejich výše může vést v mnoha případech k nulovému splácení dluhů a tedy de facto k vyvlastnění majetku věřitelů bez nároku na kompenzaci. Cílem ministerstva spravedlnosti je to, aby se více lidí dostalo z dluhové pasti.
Do procesu oddlužení možná budou moci vstoupit dlužníci bez ohledu na výši svých dluhů. Proces by mohl trvat tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Úprava je podle ČAV v rozporu se základními principy právního státu. Změna navíc může prohloubit nežádoucí fenomén nezodpovědného a spekulativního předlužování některých občanů. „Plánované uvolnění podmínek oddlužení považujeme za velmi nebezpečné a k věřitelům mimořádně nespravedlivé. Již současná hranice 30 procent je pro ně velmi nevýhodná. Její odstranění pak pro dlužníky může být signálem, že nově své dluhy nemusejí splácet již vůbec. To je zároveň může motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy,“ varuje Pavel Staněk, prezident ČAV.
Podle návrhu bude dlužník oddlužen, jestliže za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů, nebo za pět let alespoň 30 procent pohledávek, nebo bude po sedm let o splácení pohledávek usilovat – pak může být uspokojení věřitelů nižší než 30 procent.
Oddlužení je zneužíváno
Staněk uvádí, praxe již nyní ukazuje, že řada dlužníků optimalizuje v průběhu oddlužení své legální příjmy tak, aby pokryly jen skutečně nutnou část dluhu, tedy v současnosti oněch třicet procent. Po odstranění této hranice lze očekávat, že dlužníci budou zneužívat institutu oddlužení a zvyšovat své zadlužení až k maximální možné míře, která by dle novely aktuálně přesahovala dva miliony korun. „To vše s vidinou toho, že věřitelům v horizontu sedmi let uhradit nula procent a jediné, co je tedy oddlužení bude stát, bude odměna insolvenčního správce a částka za sepis návrhu na oddlužení.“
Záměrem úpravy je dle předkladatele řešení problému dluhových pastí a zároveň umožnění návratu některých dlužníků do legální ekonomické činnosti. Novela však nepřináší skutečné řešení těchto problémů, neboť tuto problematiku nijak neupravuje a nezabývá se jejich skutečnými příčinami. „Tento úkol již částečně splnila loňská regulace spotřebitelských úvěrů. Dalším krokem by pak mělo být zejména systematické zvyšování finanční gramotnosti občanů, nikoli další zásahy do práv věřitelů, ke kterým v posledních letech došlo ve značné míře v oblasti insolvencí i exekucí,“ uvádí dále Staněk. Asociaci rovněž vadí, že zákon neprošel Legislativní radou vlády. „Vzhledem k významu novely a rozsahu jejích možných dopadů jsme překvapeni, že prošla pouze zkráceným připomínkovým řízením. Věříme, že v parlamentu a jeho výborech bude podrobena důslednější analýze, která zváží nejen její benefity pro dlužníky, ale také veškeré důsledky pro věřitele a společnost jako celek.“
ČAV není se svou kritikou oddlužovací novely Insolvenčního zákona osamocena. Například podle Exekutorské komora ČR zákon nikterak neanalyzoval dopady návrhu na věřitele, i na podnikatelské prostředí obecně. „Demokratický právní stát nesmí svévolně a extenzivně zasahovat do existujících právních poměrů tak, aby nahodile a účelově řešil svoji vlastní regulatorní nedůslednost, jež zapříčinila stav předlužení potenciálně ekonomicky činné společnosti, resp. její výseče,“ konstatuje ve svých připomínkách. Hospodářská komora ČR upozorňuje, že z porovnání se sousedními zeměmi je zřejmé, že institut oddlužení v tuzemsku je již nyní nadužíván, jelikož dlužníci jsou nedostatečně informováni o jeho detailech a základních pravidlech. Taková řízení pak končí po pár letech splácení a hrazení nákladů insolvenčního správce bez kýženého výsledku. Se špatnými výsledky oddlužení jde v ruku v ruce ale i jeho zneužívání ze strany dlužníků, kteří si berou úvěry jen pár týdnů před tím, než na sebe navrhnou oddlužení.
Svazu bytových družstev vadí výše ceny bytu, který nelze zpeněžit, a to pokud hodnota nepřesáhne v Praze téměř osm miliónů korun, v malých obcích pak pět miliónů.
Přednost budou mít insolvenční správci
Podle předkládací zprávy MS k zákonu cílem návrhu je legislativní řešení nadměrného zadlužení některých osob ústící do tzv. dluhové pasti, a to zpřístupněním institutu oddlužení pro širší okruh dlužníků, a ve vazbě na tento primární cíl rovněž provedení dílčích změn v právní úpravě institutu oddlužení a odstranění některých nedostatků úpravy, na něž ukázala aplikační praxe.
Návrh předkládá sanační řešení úpadku pro všechny dlužníky, kteří jsou schopni ze svých příjmů pravidelně uhrazovat alespoň náklady insolvenčního řízení a kteří jsou zároveň ochotni usilovat o co nejvyšší uspokojení pohledávek svých věřitelů pod dohledem insolvenčního soudu a insolvenčního správce. V případě, že dlužník aktivně prokáže svůj trvalý úmysl uspokojit pohledávky věřitelů v co nejvyšším rozsahu a splní všechny povinnosti podle insolvenčního zákona, lze mu přiznat osvobození od placení neuhrazených dluhů i v případě, že v průběhu insolvenčního řízení nedosáhne míry kvalifikovaného uspokojení pohledávek věřitelů.
Dušan Šrámek
