Diskuze o možných změnách Ústavy by podle poslance ANO Zdeňka Soukupa měla získat „demokratický a konstruktivní rámec“. Navrhuje proto zřízení Stálé komise PS pro ústavu a mezinárodní smlouvy. Dnes by o jejím založení měla hlasovat Poslanecká sněmovna. A Soukup si podle informací České justice vyjednal podporu napříč stranami.
Ústava české republiky, přijatá 16. prosince 1992 Českou národní radou, byla do novelizována jen osmkrát. Změnami bylo dotčeno 22 článků, 9 článků bylo doplněno, 2 články vloženy, jeden článek zrušen. Nyní někteří zákonodárci i odborníci hovoří o potřebě její revize. Už dnes by měla sněmovna rozhodnout, zda vznikne komise na poslanecké platformě. V Senátu již podobná komise funguje.
Podle poslance Soukupa je diskuze o revizi Ústavy potřebná zejména proto, že v posledních letech dochází ve světě k významným změnám. „Střetáváme se s realitou migrační krize. Terorismus otřásá nadějí na soužití dvou kultur – evropské a islámské. Rozpory se vyhrocují i uvnitř ekonomicky vyspělých zemích, mezi které patříme i my. Snižuje se porodnost, populace stárne. Přibývají mladí – zdraví lidé, kteří parazitují na vyspělém sociálním systému. Hrozí jeho kolaps,“ uvedl poslanec, podle kterého je dnes i co se týče mezinárodních smluv „solidarita a humanita garantována bez požadavku na odpovědnost ze strany příjemce“.
Návrhy poslance Soukupa:
- Myslím, že je nutné, aby Česká republika aktivně vstoupila do diskuse o azylové politice; když vlivem divoké migrace de facto přestaly platil Dublinská a Amsterodamská ujednání
- Je nutné definovat evropskou a českou kulturu jako určující v evropském prostoru
- Brexit v celé Evropě vyvolává diskuse o potřebě otevřít Lisabonskou smlouvu … pro nás s nadějí na lepší vyjednávací pozici. Pořád ještě je na stole nevyřešená otázka, jestli je pro Českou republiku výhodnější federalizovaná Evropa … nebo Evropa národních států. S tím souvisí citlivé téma míry předávaných kompetencí
- zřetelná je potřeba přesně formulovat vztah mezi zájmem individuálním a veřejným …
- řešit je podle mne třeba také situace, kdy se garantovaná práva menšiny dostávají do konfliktu s obecnými právními zásadami většiny…
- Změny pravomocí prezidenta a senátu
- Otázky úcty ke státním symbolům
- Vládní návrh zákona o klouzavém mandátu poslanců
- Referendum a příklon k přímé demokracii
Podle Soukupa by bylo vhodné do komise přizvat i odbornou veřejnost. Jejímu založení je nakloněn například předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). „Respektuju většinovou vůli sněmovny. Pokud bude komise ustanovena, budu se účastnit její činnosti. Otázkou je, jakou šanci má komise ještě něco prosadit. Čas do voleb je příliš krátký. Pokud má mít komise smysl, měla by se zabývat spíše takovou nadstavbou, například tím, jak tato Ústava může obstát a zda může obstát. Nejen po 20 letech její účinnosti, ale i v souvislosti se změnami, které se ve světě dějí,“ řekl Tejc České justici s tím, že i podle něj by v komisi měli být i odborníci, sociologové nebo filosofové, aby se na Ústavu nehledělo jen právním pohledem.
Nyní ve sněmovně funguje podvýbor pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Podle Tejce by se činnost přenesla právě na komisi. Současný ministr pro lidská práva a menšiny Jan Chvojka (ČSSD) se zřízením Komise nesouhlasí. „Taková komise má vznikat na začátku volebního období, nikoliv na konci. Za druhé zde funguje docela dobře podvýbor. Já také pořádám od loňského roku kulaté stoly, které o změně Ústavy diskutují,“ řekl Chvojka. O prvním kulatém stolu Česká justice informovala.
I opoziční poslanec Martin Plíšek si myslí, že na zřízení komise už je několik měsíců před volbami pozdě a její roli plní podvýbor. „Pokud komise vznikne, měla by udělat přehled navržených změn Ústavy, a to ve spolupráci s odborníky na ústavní právo. Přehled by měl sloužit jako podklad pro příští volební období. Dodávám, že naše Ústava žádnou revizi nepotřebuje. Může jít maximálně o její dílčí doplnění nebo zpřesnění,“ uvedl poslanec TOP 09 s tím, že každá změna musí být navržena po náležité odborné diskuzi.
O čem dnes budou poslanci hlasovat?
Usnesení PS PČR ze dne 31. 1. 2017:
– PS schvaluje ustavení Stálé komise pro Ústavu a mezinárodní smlouvy/dále jenom Stálá komise/
– PS schvaluje klíč na obsazení Stálé komise. Podle něj má každý politický klub právo navrhnout po dvou poslancích, kteří budou členy Stálé komise. Nezařazení mají právo navrhnout jednoho člena Stálé komise. Právnická fakulta UK v Praze, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Právnická fakulta Palackého univerzity v Olomouci, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni a Ústav státu a práva mají možnost delegovat po jednom hostujícím odborníkovi. Ostatní odborníky na ústavní právo i osobnosti ze všech oblastí justice navrhnou stálí členové komise. Počet hostujících odborníků nepřevýší počet poslanců – stálých členů Stálé komise.
– PS vymezuje Stálé komisi postavení poradního orgánu PS při posuzování zákonodárných iniciativ, které se týkají Ústavy. Vymezuje ji také postavení poradního orgánu pro posuzování případných změn v mezinárodních smlouvách. PS očekává, že Stálá komise bude iniciovat vlastní legislativní změny
(epa)
