Činnost soudních tlumočníků a překladatelů bude mít nová, podle ministerstva spravedlnosti přísnější pravidla. Vláda dnes návrh nového zákona schválila, čeká ho stejně jako druhou schválenou předlohu resortu – zákon o soudních znalcích – projednání Sněmovnou. Obě normy označil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za priority kabinetu.
Zákon o tlumočnících a překladatelích stanoví přísnější a jasně daná kritéria pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění, zvyšuje také odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od 1. ledna 2018 stejně jako zákon o soudních znalcích. Ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán doufá, že obě předlohy Sněmovna schválí.
Nově by měla být u soudů rozlišena tlumočnická a překladatelská činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Zákon také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak už záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je už tlumočníků dostatek. Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit jednotnou zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti.
Dlouho očekávaný zákon o znalcích pro nové uchazeče zavádí vstupní odborné zkoušky, u stávajících znalců chce přezkoumávat jejich posudky. Zvyšuje také odměny za posudky a zpřísňuje požadavky na znalecké ústavy.
O úpravu pravidel pro znalce a vyšší kontrolu jejich práce se pokoušeli už Pelikánovi předchůdci. Aktuální návrh počítá s tím, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku před odbornou komisí, přičemž pro jednotlivé obory budou jasně určeny podmínky ohledně vzdělání a praxe. Nový zákon také předpokládá zpětné hodnocení práce znalce, a to nejméně tří náhodně vybraných posudků každých pět let.
Návrh dále definuje odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění. Znalecké ústavy zákon zachovává, do budoucna však v tomto ohledu počítá pouze s vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi a podobnými odbornými pracovišti. Ostatní znalci mohou pracovat buď samostatně, nebo se sdružovat do nově zavedených znaleckých kanceláří, kde budou moci působit znalci se stejným i se zcela rozdílným znaleckým oprávněním.
(epa, čtk)
