Stále další a složitější zákony, stále větší trestněprávní odpovědnost samospráv, neustále rostoucí náklady na právní expertizy a zastoupení. S tím se prakticky denně setkávají představitelé více než šesti tisíc obcí v České republice. Zejména pro ty menší představuje legislativní džungle velmi tvrdý oříšek. Nejen praktické informace pro místní samosprávy, ale také kritické vzkazy do nejvyšších státních sfér přinesl druhý ročník Právní konference Svazu města a obcí ČR v Brně.
Málokterá oblast života zaznamenává tak intenzivní a dlouhodobou legislativní smršť jako místní samospráva. Sotva se často nepočetný tým představitelů obce naučí aplikovat jeden právní předpis, je tento zrušen a nahrazen jiným, nebo alespoň zásadně novelizován. „Proto se zejména malým obcím snažíme zprostředkovat kvalifikovanou právní pomoc“, vysvětloval na konferenci předseda Svazu měst a obcí České republiky (SMO) a starosta Kyjova František Lukl. „Už před časem jsme zřídili právní poradnu, kam chodily stovky dotazů. Tak jsme si řekli, že je vhodné některé věci probrat na větším fóru, zkonzultovat na místě s odborníky a hlavně mít zpětnou vazbu od obcí, na co by se měl SMO zaměřit i jako svaz, který je povinným připomínkovým místem,“ dodal k účelu konání konference pro Českou justici.
Pelikán se omluvil
A připomínky SMO jsou pro legislativní proces zásadní, řekl nový ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka z ČSSD. Účast na konferenci přislíbil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který konferenci zaštítil, těsně před zahájením se ale omluvil.
Jako předseda Legislativní rady vlády už Chvojka prosadil efektivnější zapojení zástupců obcí při meziresortním připomínkovém řízení i na legislativní radě. Za nezbytné to považuje zejména tam, kde se jedné o přenesení výkonu státní správy na územní samosprávy.
František Lukl o trestněprávní odpovědnosti zastupitelů:
Do této kategorie spadá zejména horké téma sociálního bydlení. Samotný start této revoluční myšlenky podle ministra Chvojky i předsedy SMO Lukla nebyl nejšťastnější – vláda začala zákon projednávat hlavně v intencích povinností a sankcí vůči obcím, přitom jde o oblast spadající především do kompetence státu. Teprve po roce jednání se podařilo dosáhnout toho, že do programu by se jednotlivé obce zapojily dobrovolně a s rozsáhlým finančním závazkem státu. „To je schůdnější cesta, dát to obcím za povinnost by bylo podle mě na hranici ústavnosti“, potvrzuje Jan Chvojka. Současně připouští, že ve zbývajících devíti měsících nemusí být zákon schválen. „Mezi jednotlivými politickými stranami zatím nepanuje shoda, koho všeho by se vlastně měl zákon týkat, jestli například i matek-samoživitelek, seniorů a podobných kategorií.“
Legislativní šmršť až po volbách
Velmi podobný pohled mají SMO a ministr Chvojka i na druhý ze zákonů, který je pro obce velmi důležitý. Dlouho diskutovaná novela rozšiřující působnost Nejvyššího kontrolního úřadu by sice obce vystavila hloubkovým prověrkám ze strany NKÚ, šlo by ale o kontrolu konečnou a závaznou i pro další státní orgány – pro starosty prý jednoznačně lepší než současný stav, kdy jedna kontrola stíhá druhou.
Další zásadní změny už prý vláda z časových důvodů nepřipravuje, nová legislativní smršť tedy obcím hrozí nejdříve nějaký čas po volbách. Jeden zákon by ovšem ještě do října chtěli prosadit sami starostové, a to zákon o rozpočtovém určení daní v podobě, kterou do sněmovny už před časem podal Liberecký kraj. Změna koeficientu DPH by obcím přinesla navíc asi 8 miliard korun ročně. Proto během konference podepsal SMO se Spolkem pro obnovu venkova a Sdružením místních samospráv memorandum, že vyvinou společný tlak na jednotlivé politické kluby v parlamentu, aby byl návrh urychleně projednán.
Na přetřes přišel rovněž nový Zákon o registru smluv (ten byl ostatně i obsahem jedné ze 14 specializovaných sekcí konference – vedle něj například shromažďovací právo, veřejné zakázky, novela stavebního zákona či zvířata v obci). Ministr Chvojka ve shodě s auditoriem považuje za absolutní nesmysl to, že jakákoliv chyba ve vložené smlouvě má celou smlouvu automaticky zneplatnit.
Zmocněnci či donašeči?
Obce už nyní v testovacím režimu některé smlouvy do systému vkládají, nemají ale žádnou zpětnou vazbu od ministerstva vnitra, zda je vše v pořádku – naostro má přitom registr začít fungovat už od 1. července letošního roku. Jasno nemají starostové ani o smlouvách obce například s bankou či poskytovatelem telekomunikačních služeb, jejichž obchodní podmínky jako nedílná součást smlouvy se čas od času mění – bude v takovém případě nutné smlouvu okamžitě znovu vložit do systému a nehrozí, že se pak celý systém zhroutí, protože změna může postihnout i tisíce obcí najednou?
Poměrně šokující informací přispěl do diskuse výkonný ředitel SMO Dan Jiránek. V roce 2018 by i u nás mělo vstoupit v platnost Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů. Na jeho základě bude každý subjekt nakládající s osobními údaji muset ze svých prostředků platit zmocněnce, který – Jiránkovými slovy – „bude donášet na Úřad pro ochranu osobních údajů, zda jsou dodržována všechny pravidla“. Podle dosavadního výkladu by přitom v ČR bylo asi 12 tisíc těchto zmocněnců, musela by ho mít i ta nejmenší obec. SMO proto hledá schůdné řešení, například, že by jeden zmocněnec kontroloval větší počet obcí – naopak šance, že by zmocněnci vůbec nezačali fungovat, je téměř nulová.
Ivan Holas
