Ministerstvo spravedlnosti, respektive Probační a mediační služba, ve čtvrtek 26. ledna otevřela obálky s nabídkami 5 firem na dodání elektronického monitorovacího systému pro trestní justici (EMS), tzv. náramky pro vězně. Je to výsledek tzv. soutěžního dialogu, ke kterému skoro před rokem ministerstvo coby způsobu výběrového řízení přistoupilo poté, co zkrachovalo otevřené výběrové řízení, do něhož se žádný z uchazečů nepřihlásil. Problém je, že ještě v roce 2015 šéf investičního odboru ministerstva a ekonomický náměstek ministra Miroslav Zábranský před použitím soutěžního dialogu varovali, neboť jej podle nich není možné využít a hrozí sankce ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
„Dle odboru investičního není zřejmé, zda je naplněna podmínka ‚zvláště složitého předmětu plnění‘, tedy nemožnost technického vymezení podmínek veřejné zakázky“, píše se v informaci pro tehdejší ministryni Helenu Válkovou ze 14. ledna 2015, kterou aprobovali jak ředitel investičního odboru Zbyněk Spousta, náměstek pro ekonomiku Miroslav Zábranský i náměstek pro trestní politiku Vladimír Zimmel.
V informaci, kterou má Česká justice k dispozici, ministryni před soutěžním dialogem varují, neboť je možné jej využít jen za striktně zákonem stanovených podmínek, a to v situacích, kdy je zadavatel „schopen identifikovat své potřeby a cíle, nicméně není schopen určit nejlepší cestu k jejich dosažení“. „Skupina EMSON (pracovní skupina úředníků MSp a PMS pro spuštění projektu tzv. náramků) uvažovala o možném využití soutěžního dialogu právě s ohledem na první zákonnou podmínku definující zvlášť složitý předmět plnění, tedy nemožnost technického vymezení podmínek plnění veřejné zakázky. Dle odboru investičního není zřejmé, zda je naplněna podmínka ‚zvláště složitého předmětu plnění‘, neboť dle jednání týmu EMSON zřejmě bude možné vymezit technické podmínky alespoň formou stanovení požadavků na výkon nebo funkci“, stojí ve zmíněném dokumentu.
„K soutěžnímu dialogu jsme přistoupili poté, co se do klasického zadávacího řízení veřejné zakázky na pořízení Elektronického monitorovacího systému nepřihlásil žádný podnikatelský subjekt. Ministerstvo tak bylo nuceno hledat kompromisní řešení mezi potřebami zadavatele a zájmy uchazečů, což umožnil tzv. soutěžní dialog. Jde o druh zadávacího řízení, který poskytuje veřejnému zadavateli stejnou flexibilitu, jakou mají soukromé subjekty, a zároveň formou přímého dialogu s potencionálními dodavateli umožňuje nalézt to nejvhodnější řešení potřeb veřejného zadavatele“, reagoval na dotazy České justice Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.
Problémem je, že MSp otevřené výběrové řízení (byť bez výsledku) vypsalo a konkrétně technické podmínky byly ministerstvem stanoveny. I z jednání skupiny EMSON, se kterými se měla možnost Česká justice seznámit, nebyl problém s definováním účelu i technických požadavků na tzv. náramky. Ministerstvo si také na projekt nechalo vypracovat studii proveditelnosti, z níž jasně vyplývaly jak technické požadavky, tak i ekonomické náklady. A v neposlední řadě poslední otevřené výběrové řízení nebylo úspěšné proto, že by firmy nebyly schopné dodat ministerstvem požadované „zboží“, ale podmínky, které nebyly firmy ochotné akceptovat.
V závěru dokumentu pak úředníci varují před možnými dopady nezákonného použití tzv. soutěžního dialogu ze strany MSp. „V případě, kdyby veřejný zadavatel neoprávněně použil druh řízení soutěžního dialogu a uzavřel s vítězným uchazečem smlouvu, mohl by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatovat naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle par. 120 odst. 1 písm. a) ZVZ (‚nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku‘), za který může být uložena pokuta do 10% ceny zakázky, nebo do 20 mil. Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Vedle možné pokuty by s ohledem na konstatování nedodržení postupů ZVZ byla ohrožena také dotace poskytnutá ze strany EU.“
(epa)
