Ministerstvo spravedlnosti chystá po třech letech významnou změnu pro zákon o obchodních korporacích, podle kterého se řídí v Česku podnikání. Soudy varují, že v případě schválení je to výrazně zatíží. Obavy panují především kvůli paragrafu, který by soudům nařídil vyzývat korporace k plnění účetní závěrky, případně zahajovat řízení o jejich zrušení.
Navrhovaná novela zákona o obchodních korporacích v jednom z paragrafů říká, že nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku nejméně za dvě uplynulá účetní období, soud ji k tomu musí vyzvat. Pokud bude korporace i nadále nečinná, soud by měl zahájit řízení o jejím zrušení. „My jsme si nechali zpracovat případné dopady této novely. U nás na rejstříkovém soudu je přes 27 tisíc osob, což je 36 procent obchodních korporací, které neplní své povinnosti podávat účetní závěrky,“ varuje předseda brněnského krajského soudu Milan Bořek.
Výzvu k založení musí vyhotovit a podepsat vyšší soudní úředník, není možné tímto pověřit jiného pracovníka veřejného rejstříku. Došlo by k navýšení práce pro všechny pracovníky oddělení veřejných rejstříků. Při zjištěném nesplnění povinností soud ukládá pořádkové pokuty, což při „plošném“ zasílání výzev by zaměstnalo následně i ekonomické oddělení krajského soudu při vymáhání pokut. V současné době je situace taková, že vyšší soudní úředníci provádějí kontrolu založení účetních závěrek jen tehdy, pokud u subjektu provádí změnu údajů. A také v případě, že přijde na soud podnět s upozorněním na nedoložení listin do sbírky listin.
Čtěte také: Pelikánova novela zákona o korporacích ohrožuje podnikatelské prostředí, varují lidé z praxe
KS v Hradci Králové má nyní dle hrubého odhadu 16 tisíc s.r.o., z nichž neplní řádně své povinnosti zakládat listiny do sbírky listin zhruba čtvrtina. „Opravdu ale zdůrazňuji, že se jedná o hrubé odhady, nikoli kvalifikovaný odhad,“ řekl mluvčí soudu Jan Kulhánek
Pražský městský soud na dotazy České justice uvedl, že by nepochybně došlo k jeho zatížení, ale odhady zatím nemá. „Pro konstatování, že neúměrně, nemáme v této chvíli žádný objektivní důvod. Je to dobrá a jinak promyšlená změna, především v souvislosti s navazujícími výmazy. Ušetří to zajisté obrovské prostředky státu na odměnách likvidátorů,“ řekla mluvčí soudu Markéta Puci.
Mohlo by vás zajímat
Zástupci KS v Ústí nad Labem pak připomínají, že tuto problematiku nyní řeší § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Úleva, pro malé a mikro účetní jednotky, (bude se jednat o většinu našich spolků a pobočných spolků) představuje to, že nemusí zveřejňovat jiné, některé dosud povinné údaje, ale namísto toho zveřejňují pouze rozvahu a přílohu účetní závěrky podepsanou statutárem (ty které vedou podvojné účetnictví), příp. přehled o majetku a závazcích (ty které vedou jednoduché účetnictví). „Není vyloučeno, že Ministerstvo spravedlnosti uloží soudům pokyn ohledně dávkového plošného zaslání tzv. předvýzev povinným subjektům (je to dokument neprávní povahy – pouze informace pro společnost, že nedodala účetní závěrky). Toto bude předmětem dalšího společného jednání rejstříkových soudů a MSp.. V současné době, se stávajícím počtem pracovníků, není v silách soudu dělat pravidelnou kontrolu všech společností, zda v řádném termínu poslaly účetní závěrky k založení do sbírky listin,“ uvedla asistentka předsedy soudu Romana Říčanová.
Nový zákon o obchodních korporacích umožnil například zakládat firmy s nízkým kapitálem. Do konce roku 2013 byla minimální výše základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) 200.000 Kč. Nižší finanční nároky při zakládání firmy tak usnadňují jejich vznik. Ruku v ruce s tím se však zvyšuje odpovědnost majitelů a kvůli nižšímu kapitálu mohou při insolvenci přijít i o svůj majetek.
Nově předkládané změny předpisu by se měly dotknout hlavně akciových společností, kde novela nově řeší systém řízení, upravuje komunikaci se společníky na valné hromadě v případě návrhů a protinávrhů nebo zjednodušuje administrativu společnostem s ručením omezeným do 20 tisíc korun. Ministerstvo spravedlnosti si od zásadní změny v celém rozsahu zákona slibuje údajně méně byrokracie pro podnikatele, řešení problémů, které vyvstaly z praxe v průběhu posledních třech let a novela má řešit i výkladové spory, se kterými se zatím musela judikatura vypořádávat.
(epa)
