Sněmovna nebude na nynější schůzi schvalovat spornou novelu o rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. Na návrh předsedy poslanců ČSSD Romana Sklenáka předlohu z programu dnes vyřadila hlasy 143 ze 146 přítomných členů dolní komory. Vláda ji ze Sněmovny možná úplně stáhne.

Ombudsman má podle vládního návrhu dostat možnost podávat antidiskriminační žaloby a podněty Ústavnímu soudu na rušení zákonů nebo jejich částí. Ve hře jsou pozměňovací návrhy, které by rozšíření pravomocí zcela vypustily.

Ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) dnes sdělil, že vláda nejspíš předlohu z dolní komory stáhne. Ministři by tento návrh měli posoudit příští středu. Do Sněmovny by pak kabinet podle Chvojky poslal jen novelu, která by do zákona doplnila působnost ombudsmana ohledně dodržování práv zdravotně postižených lidí. Jde o jediný bod, na němž se poslanci shodují. „Dne 5. ledna 2015 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 379). Tento návrh je od té doby projednáván Poslaneckou sněmovnou, přičemž v současnosti je před zahájením opětovného 3. čtení. Dosavadní projednávání ukazuje, že pro jeho předloženou podobu není v Poslanecké sněmovně politická podpora. Proto se navrhuje vzít tento vládní návrh zpět na základě § 86 odst. 6 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Návrh v současnosti prošel podruhé druhým čtením v garančním výboru a je nyní před započetím 3. čtení. Jelikož však dosud nebyla zahájena obecná rozprava ve 3. čtení, může vláda vzít návrh zpět sama pouze na základě svého vlastního rozhodnutí bez souhlasu Poslanecké sněmovny,“ uvádí se v návrhu, který má Česká justice k dispozici.

Norma, kterou připravil Chvojkův předchůdce Jiří Dienstbier (ČSSD), budí mezi poslanci kontroverze od počátku. Ukázalo se to i na červnové schůzi, kdy dolní komora nedala v dílčích hlasováních ombudsmanovi pravomoc dávat podněty Ústavnímu soudu, možnost podávat antidiskriminační žaloby ale zachovala.

Protože by se pro takovou podobu novely patrně nenašel dostatečný počet hlasů, dolní komora ji nakonec poslala do opakovaného druhého čtení. Pokud by nyní normu z programu nevyřadila, opětovné schvalování se mohlo uskutečnit už dnes.

Mohlo by vás zajímat

Podání Ústavnímu soudu může dát nyní prezident, 41 poslanců nebo 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen její oběť.

(čtk, epa)