Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce Pavla Zelenku, který v kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. „I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji,“ řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.
Právo navrhnout zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce dává prezidentovi zákon o řízení ve věcech soudců. Hlava státu tak může učinit ve vztahu ke kterémukoli soudci.
Pražský vrchní soud zrušil v kauze Rath loni před vánočními svátky rozsudek právě kvůli nezákonným odposlechům, které u nového řízení před Krajským soudem v Praze nepůjdou použít jako důkaz. Vrchní státní zastupitelství v Praze už dřív podalo ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi podnět k podání stížnosti kvůli zrušení verdiktu. Pelikán avizoval, že stížnost Nejvyššímu soudu v nejbližších podá.
Krajský soud uznal v červenci 2015 Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance ODS Petra Kotta, kteří dostali trest o rok nižší.
Prezident dnes připomněl Pelikánův postoj. „Ten právě teď v kauze Rath podává stížnost pro porušení zákona. Protože, jak víte, jeden soudce dospěl k názoru, že odposlechy nejsou věrohodné nebo nebyly povoleny legálně. Takže tam, kde se (obžalovaní) radují, jaké úplatky dostali, tak to nelze použít jako důkazní materiál,“ uvedl Zeman.
Mohlo by vás zajímat
Nad rozhodnutím vrchního soudu v případu Rath se pozastavil už při poslední jmenovací etapě soudců. Tehdy řekl, že když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Sedm milionů korun v krabici od vína nesl Rath, když ho v květnu 2012 v Rudné u Prahy zatkla policie.
O kárné žalobě rozhoduje senát Nejvyššího správního soudu. Soudci může uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy senátu nebo odvolání z funkce soudce. Od uložení kárného opatření také může opustit, pokud shledá, že projednání kárného provinění je postačující. Kárným proviněním soudce je podle zákona zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Podnět pro podání stížnosti k Nejvyššímu soudu kvůli porušení zákona podal ministrovi Pelikánovi ve své kauze také bývalý poslanec a někdejší středočeský hejtman Rath. V dokumentu si stěžuje na to, že se případem na začátku zabývali ústečtí žalobci a odposlechy, sledování podezřelých nebo domovní prohlídky povoloval ústecký soud. Tím byl podle něj porušen zákon v jeho neprospěch.
(čtk, epa)
