Stížnost pro porušení zákona ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) nebude mít vliv na rozhodování Krajského soudu v Praze. A to ani v případě, pokud by Pelikánovým argumentům Nejvyšší soud vyhověl. Pokud by totiž nižší soudy obžalovanému porušením zákona napomohly, rozsudek se nemění.
Stížnost ministra v neprospěch obviněného, pokud dá Nejvyšší soud takové ministerské stížnosti za pravdu, znamená jen tzv. akademický výrok – tedy konstatování ze strany Nejvyššího soudu, že zákon byl porušen ve prospěch, ale nelze takové rozhodnutí nižšího soudu rušit . Takové rozhodnutí má především judikatorní dosah pro podobné další případy. V případě Rath by ovšem takové rozhodnutí mohlo mít vliv na budoucí rozhodování soudu vzhledem k tomu, že celé řízení se vrací na začátek.
Stížnost pro porušení zákona ministra najdete v § 268 – § 273 trestního řádu.
Pokud nižší soudy porušily zákon v neprospěch obžalovaného a přitížily mu, pak ministerskou stížnost podanou v jeho prospěch může Nejvyšší soud rozhodnout tak, že předchozí rozhodnotí nižšího soudu zruší. Tak se stalo například v případě stížnost exministryně Heleny Válkové v kauze Nečesaný.
„Ano, v neprospěch obviněných je možné stížnost podat, tam ale může Nejvyšší soud jen vyslovit závěr, že byl porušen zákon. Ale nadále se musí postupovat podle našeho rozhodnutí,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz soudce a předseda senátu Pavel Zelenka.
Soudce se zároveň i pozastavil nad rychlostí, s jakou ministr Pelikán hovořil o podání stížnosti. Ministr označil rozhodnutí vrchního soudu za zvláštní. „Pokud jsme rozhodli o tom, že nebudou použitelné důkazy, které žalobce navrhl provést, tak je to jeho právo to kritizovat. Ale opakuji, rozhodující bude, co bude ve stížnosti pro porušení zákona. Jestli bude vůbec podána. Protože si nedokážu představit, že by se tak rychle – a kvalitně – dokázali seznámit s obsahem toho našeho rozhodnutí, aby ho mohli kritizovat,“ uvedl Zelenka. Pelikánovu reakci už kritizoval i sám David Rath nebo Unie obhájců. „Možná, že podáním SPZ chce ministr dosáhnout toho, aby se k uvedené otázce alespoň v odůvodnění svého rozsudku Nejvyšší soud vyjádřil, případně zmíněný výklad korigoval,“ řekl České justici jeden z bývalých úředníků ministerstva spravedlnosti, který se touto agendou zabýval.
Pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek v korupční kauze kolem bývalého hejtmana Davida Ratha kvůli nezákonně pořízeným odposlechům. V usnesení vytkl státním zástupcům to, že žádosti o nasazení odposlechů nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Odposlechy nebude moci státní zástupce použít jako důkaz při novém projednání kauzy před Krajským soudem v Praze. Rozhodnutí se nelíbí ani vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové.
(epa)
