Podle dostupných statistik bylo za rok 2015 bylo v celé ČR podáno přes 32 tisíc insolvenčních návrhů. Soudy se nyní obávají tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona. Po jejím zavedení by mohlo být umožněno podat insolvenční návrh až 600 tisíc lidem. I kdyby tuto možnost využilo jen 5% z nich, došlo by ke 100% nárůstu nápadu oproti roku 2015.
Ministerstvo chce v novele zcela odstranit stávající podmínku, která hovoří o tom, že dlužník má být schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) je tato bariéra nespravedlivá, protože velké množství lidí na oddlužení nedosáhne kvůli výši dluhů. Resort počítá se zvýšením nápadu na insolvenční soudy o 30 procent.
Asistentka předsedy KS v Ústí nad Labem Romana Říčanová označuje změnu za „novelu novely“, která by byla skutečnou zátěží pro insolvenční soudy s minimálně 100 procentním zvýšeným nápadem. Oddlužovací novela totiž přichází v době, kdy ještě legislativním procesem neprošla předchozí, tzv. akreditační novela insolvenčního zákona. „S ohledem na skutečnost, že teprve v lednu započne cca 8 měsíční legislativní proces, soudy prozatím žádné přípravy na tuto novelu novely nekonají. MSp spolupracuje s insolvenčními soudy velmi úzce při tvorbě novel, kdy veškeré změny jsou s místopředsedy pro krajské soudy pro oblast insolvenční diskutovány na půdě MSp,“ uvedla Říčanová s tím, že konečná podoba je vždy závislá na spoustě změn v průběhu legislativního procesu a v některých případech je právě tímto procesem poznamenána tak, že výsledek jen minimálně odpovídá původnímu záměru.
Jiné soudy ale už se ale nyní začínají připravovat na případnou budoucí zátěž, která by pro ně s novelou přišla. „Odhaduje se, že by se zvýšil již tak velmi vysoký nápad o třicet procent,“ řekl předseda KS v Brně České justici s tím, že by šlo v absolutních číslech o 38 tisíc případů u osmi insolvenčních soudů.
Podle mluvčí KS v Ústí nad Labem Marcely Trejbalové by narůst agendy znamenal zvýšení nejen personálních, ale i prostorových a ekonomických nároků soudu. „Navíc by se jednalo o investici do agendy, u které je na místě spíše její odklon od soudů, než jejich další zatěžovaní,“ dodala. K tomu to názoru se přiklání předseda soudu Luboš Dörfl již delší dobu. Většina oslovených zástupců krajských soudů s tím ale nesouhlasí.
Například podle místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové Jolany Maršíkové agenda insolvenčních řízení včetně oddlužení soudům patří. I tento soud odhaduje v případě schválení novely nárůst nápadu minimálně o sto procent.
S tím, že by měla insolvenční agenda ležet na soudech se ztotožňuje i Městský soud v Praze. Podle předsedy KS v Plzni Miloslava Sedláčka je jen věcí zákonodárce jakou agendu soudům svěří. „S ohledem na povahu řízení včetně incidenčních sporů nemám problém s tím, že jde o agendu soudní. Nicméně dlouhodobě upozorňuji na to, že je značně disproporční, aby nejméně třetina a možná výhledově polovina kapacity krajského soudu byla věnována problematice zlomku obyvatel soudního obvodu,“ dodává předseda soudu.
Městský soud v Praze uvedl k novele insolvenčního zákona následující výslovnou připomínku: „Skutečnost, že oddlužení může probíhat 7 let (navrhovaný § 412a odst. 1 písm. d/) a jeho průběh může být přerušen až na 1 rok (navrhovaný § 412b odst. 1), povede k zatížení soudů, k většímu počtu nedodělků včetně spisů nejstarších časových řad. Přerušení průběhu až na 1 rok je pro věřitele neodůvodněně dlouhé. Soudy budou zatíženy povinností opakovaně přezkoumávat, zda je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno (po 3, 5 a 7 letech).“
Ministerstvo spravedlnosti tuto připomínku vypořádalo konstatováním, že „předkladatel si je vědom toho, že v jednotlivých případech může dojít ke zvýšení zátěže insolvenčního soudu řízeními, která trvají déle než sedm let“.
A jaké zatížení pražský městský soud v souvislosti se zavedením oddlužovací novely předpovídá? „Kvalifikovaný odhad nyní nelze učinit, neboť není zřejmé, jaké množství oddlužení bude skutečně „protáhnuto“ na maximální možnou délku řízení; žádné statistiky, z nichž by bylo možno budoucí vývoj rozumně odhadnout, v tomto ohledu nejsou k dispozici. Je však jasné, že se nebude jednat o „jednotlivé případy“,“ dodává mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Vzhledem k plánovanému prodloužení délky řízení ze zákona podle ní musí logicky dojít k nárustu počtu spisů vyřizovaných jednotlivými insolvenčními soudci, jakož i k většímu počtu úkonů, jež bude nutno v těchto řízeních činit.
Předseda Krajského soudu v Plzni už kalkuluje s tím, že nechává vyprojektovat vestavbu do podkroví budovy soudu. „Pokud jsou kvalifikované odhady o zvýšení nápadu v důsledku novely správné, pak by u našeho soudu podle našeho názoru došlo přinejmenším k zdvojnásobení počtu projednávaných ins. věcí, momentálně jde o cca 13 500 věcí v běhu. Už nyní víme, že do stávajících prostor bychom se ani náhodou nevešli, rovněž bychom nevystačili se stávajícím personálním obsazením,“ řekl České justici Miloslav Sedláček.
To, že soudům přibude kvůli přezkumu důvodů pro přerušení oddlužení, ale i kvůli zkoumání podmínek pro oddlužení další práce, připustilo ministerstvo v reakci na meziresortní připomínky. Ministerstvo financí kritizovalo, že Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) dostatečně nezohledňuje dopad do činnosti soudů – skutečnost, že pro oddlužení postačí v podstatě pouhá snaha plnit povinnosti v insolvenčním řízení, bude klást výrazně větší nároky na posouzení lehkomyslného přístupu a nedbalého postupu. To může vést podle resortu financí k většímu zatížení soudů a prodlužování řízení, nebo na druhé straně k formálnějšímu posuzování podmínek pro oddlužení.
V akceptačním stanovisku resort konstatuje, že Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace bude doplněna o podrobnější zohlednění dopadu na činnost insolvenčních soudů. „Byť některé navrhované podmínky mohou vést ke zvýšení zátěže insolvenčních soudů, platí zároveň, že větší význam, a tedy i větší zátěž, bude kladena na insolvenční správce, a to právě ve prospěch insolvenčních soudů.“
(epa)
