Za vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby uložil soud někdejší šéfce premiérova kabinetu Janě Nečasové (dříve Nagyové) podmíněný trest v délce 1,5 roku, lobbistovi Ivu Rittigovi a jeho právníkovi Davidu Michalovi pak devítiměsíční podmínku. Bývalého poradce ministra zemědělství Tomáše Jindru soud obvinění zprostil.
„Máme za prokázané, že se paní Nečasová k obsahu zprávy dostala, i když není jasné jak, a že byl obsahem jednání, které vedla s panem Michalem,“ konstatoval předseda senátu pražského městského soudu Petr Novák. „Nebyl to pan Jindra, kdo vzbudil v panu Michalovi úmysl spáchat trestný čin. Podle toho, co máme zaznamenáno, to byl výhradně pan Rittig,“ doplnil, proč Jindru jako jediného osvobodil.
Rittig to nečekal, ale rozumí tomu
„Nečekal jsem to, ale rozumím tomu. Pan doktor jde za rok do důchodu, tak pochopil, že by se to táhlo asi dlouho, tak radši, aby to měl za sebou,“ uvedl Rittig na adresu soudce. Dalších kauz se vůbec nebojí, řekl. Obviněn je z vytunelování firmy Oleo Chemical nebo v případu jízdenek pro pražský dopravní podnik. Soud dnes k Rittigovi přistupoval jako k bezúhonnému, protože jediný jeho trest za rozkrádání svěřené prodejny potravin pochází z 80. let.
Dnešní rozsudek, podle nějž má Nečasová navíc na tři roky zakázáno pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím, není pravomocný.
Rittig se podle verdiktu dověděl v roce 2012 od Nečasové a ministra zemědělství, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál od šéfa civilní rozvědky. Dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal svého advokáta na schůzku s Nečasovou, která prý právníkovi obsah zprávy sdělila. Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány. Rittig už dříve obžalobu označil za absurdní, žádné utajované informace prý nikdy neměl k dispozici.
Státní zástupce jiný trest, než podmínku, nenavrhl
Státní zástupce dnes navrhl pro někdejší šéfku premiérova kabinetu Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) tříletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti za ohrožení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS). Pro lobbistu Iva Rittiga, jeho právníka Davida Michala a někdejšího poradce ministra zemědělství Tomáše Jindru pak požaduje podmínku v délce 1,5 roku a peněžitý trest od 200.000 do 300.000 korun.
„Věděli, že mohou porušit zájem státu, a chtěli takové porušení způsobit,“ řekl o obžalovaných státní zástupce Rostislav Bajger. Jednání čtveřice bylo podle něj vysoce společensky škodlivé.
Rittig s Jindrou se údajně dověděli v roce 2012 od Nečasové a ministra zemědělství obecnou informaci, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál od šéfa civilní rozvědky. Dovodili, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta na schůzku s Nečasovou, která prý právníkovi obsah zprávy sdělila.
Podle obžaloby měli zakrývat svůj vliv na stát
Muži tak díky tomu údajně mohli učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány, státní instituce a společnosti s majetkovou účastí státu. Mohli tak zkomplikovat BIS získávání informací o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy státu. Jejich počínání dále mohlo podle žalobce vést k narušení bezpečnostních operací BIS a také snížit ochotu informátorů rozvědky k další spolupráci, a to kvůli obavám z prozrazení.
Čtveřice obžalovaných vinu odmítá. Nečasová zdůrazňuje, že takovým postupem by ohrozila jak své zaměstnání, tak i premiéra, s nímž v té době měla už dlouholetý vztah. S právníkem Michalem se prý sešla, protože měla za úkol tlumočit lidem okolo tehdejšího ministra zemědělství Nečasovo rozhořčení nad děním v resortu.
„Nám se zdá, že to vystoupení se asi poněkud nebude úplně přesně shodovat se skutečností,“ komentoval soudce dnešní závěrečnou řeč Nečasové.
Rittig obžalobu už dříve označil za absurdní. Poukazuje mimo jiné na to, že odposlechy jeho schůzek pořídila policie v rozporu se zákonem. Žádné utajované informace prý nikdy neměl k dispozici, ani je nezjišťoval. Obvinění chápe jako součást dlouhodobé snahy o kriminalizaci své osoby.
Michal se hájí tím, že se s Nečasovou znal na společenské úrovni a pouze si s ní „vyměňoval drby“. Jindra dříve vypověděl, že v dané době ho zajímaly informace o jeho dalším osudu v dozorčí radě Budějovického Budvaru, protože měl od ministra zprávy, že by měl být z funkce odvolán. O konkrétní utajované zprávě se však prý s nikým nebavil.
(čtk)