Ministerstvo spravedlnosti odmítlo návrat bývalého soudce Vlastimila Matuly do řad soudcovského stavu, přestože v jeho prospěch rozhodl minulý rok Ústavní soud, který zrušil rozhodnutí všech soudů v jeho věci a vrátil tak případ na samý počátek. České justici to sdělil sám Vlastimil Matula s tím, že dnes obdržel dopis se zamítavým stanoviskem.
Matula už dříve uvedl, že celou věc považuje za justiční omyl a doufá v navrácení taláru. „Dnešního dne jsem obdržel od Ministerstva spravedlnosti dopis se stanoviskem k věci. Z jeho obsahu vyplývá, že ministerstvo považuje funkci soudce za zaniklou a to i po nálezu Ústavního soudu. Její obnovení dle jejich právního názoru možné není. Věc chtějí řešit po pravomocném skončení celé věci návrhem prezidentu republiky na nové jmenování“, řekl dnes bývalý soudce.
Jak Česká justice dále zjistila, ministerstvo ve svém stanovisku argumentuje per analogiam případem nejmenované soudkyně, která byla zproštěna v rámci obnovy řízení s tím, že stejný názor zastává i odbor legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky.
Předsedkyně žádala prostředky
Rozhodnutí ministerstva je překvapivé v kontextu, že podle informací České justice se na něj měla obrátit po rozhodnutí Ústavního soudu předsedkyně Okresního soudu v Kladně Dana Zelenková, u něhož Matula jako soudce v minulosti působil, s žádostí o poskytnutí finančních prostředků na zařazení Matuly mezi soudce OS Kladno. Zelenková potvrdila, že žádost resortu odeslala, odpověď ale nedostala.
Předsedkyně soudu tedy akceptovala názor, který sdílí i někteří ústavní odborníci, totiž že nálezem Ústavního soudu a vrácením věci do fáze řízení před soudem první instance „obživl“ i mandát soudce Vlastimila Matuly. V případě, že bude Matula pravomocně očištěn, dá se očekávat, že ministerstvo bude žalováno o škodu v řádech milionů korun, které by Matula žádal jako náhradu za znemožnění výkonu funkce soudce se všemi náležitostmi, včetně platových.
Ministerstvo spravedlnosti, respektive přímo ministr Robert Pelikán, také nedávno zamítl žádost o podání stížnosti pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu, kterou podal druhý odsouzený z „kauzy Matula“, bývalý vysoký úředník ministerstva Vladimír Chrástecký. A to přestože mu její podání doporučilo jak státní zastupitelství, tak všichni ministerští úředníci, kteří k tomu vypracovávali stanovisko. Ministr odmítl České justici poskytnout vysvětlení důvodů. Místo toho se podle důvěryhodných zdrojů České justice rozjelo na ministerstvu rozsáhlé vyšetřování, odkud k České justici informace unikla.
Spis dorazil v prosinci
Kdy bude prvoinstanční soud, v tomto případě Obvodní soud pro Prahu 2, případ znovu projednávat, není jasné. Soud totiž podle informací České justice obdržel spis k věci až 7. prosince minulého roku poté, co jej Pelikánovo ministerstvo několik měsíců posuzovalo právě z důvodů Chrásteckého žádosti o podání stížnosti k Nejvyššímu soudu.
Chrástecký působil ve funkci vrchního ředitele ministerstva spravedlnosti v době, kdy ministryní spravedlnosti byla v „úřednické vládě“ premiéra Jana Fischera Daniela Kovářová. Tehdy Chrástecký doporučil Kovářové podat stížnost pro porušení zákona ve prospěch dvou pravomocně odsouzených za trestný čin krádeže, přičemž podklady pro rozhodnutí podat stížnost vypracoval soudce Vlastimil Matula, tehdy působící na ministerstvu coby stážista. Kovářová v červnu 2010 stížnost podala, přičemž současně rozhodla o přerušení výkonu trestu u obou odsouzených. Když pak na ministerstvo krátce na to nastoupil Jiří Pospíšil, vzal stížnost zpět, ačkoliv Nejvyšší soud již měl o stížnosti nařízené jednání. Následně oba odsouzení, v jejichž prospěch byla stížnost podána, uprchli do ciziny. Jak Chrástecký, tak Matula byli za své „doporučení“ stížnosti následně obviněni a v roce 2013 pravomocně odsouzeni za trestný čin nadržování. Následné dovolání obou Nejvyšší soud zamítl pro zjevnou neopodstatněnost. Soudce Matula se však obrátil na Ústavní soud, který 19.7. 2016 Matulovi vyhověl, rozhodnutí soudů zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Eva Paseková
