Prezident Miloš Zeman opakovaně kritizoval verdikt senátu Vrchního soudu v Praze, který v kauze Davida Ratha a spol. rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. Jeho předsedou byl soudce Pavel Zelenka. Při úterní návštěvě Plzeňského kraje pak nevyloučil, že dokonce podá kárnou žalobu. Česká justice se proto prezidentky Soudcovské unie a dalších respondentů zeptala, zda výroky prezidenta nemohou narušit nezávislost justice.
O výrocích prezidenta Miloše Zemana v kauze Davida Ratha a spol. čtěte zde.
Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie, soudkyně NSS
Výroky pana prezidenta ohledně možnosti podat kárné žaloby na JUDr. Pavla Zelenku znám pouze z médií a přiznám se, že v nich (bez dalších informací) nespatřuji apriori politický nátlak na nezávislost justice. Prezident republiky má právo podat kárnou žalobu na soudce a pokud toho využije v konkrétní věci, nechá důvodnost svých výtek vůči soudci prověřit kárným senátem, je to pro mě legitimní postoj. Mnohem horší jsou občasná obecná tvrzení představitelů výkonné či zákonodárné moci o tom, že by soudy měly být méně nezávislé.
Eliška Wagnerová, senátorka, bývalá ústavní soudkyně
Moje stanovisko je negativní. Myslím si, že prezident by se takto neměl vyjadřovat i z toho důvodu, že to vytváří nátlak na případné budoucí řízení u Nejvyššího a Ústavního soudu. Kárnou žalobu samozřejmě podat může, ale dá se předpokládat, s jakým výsledkem. To bychom pak mohli soudce postihovat za jeho právní názor. Já také dlouhodobě nesouhlasím s tím, že prezident má pravomoc kárného žalobce, protože stojí zcela mimo justici.
Helena Válková (ANO), poslankyně, exministryně spravedlnosti
Pan prezident má tuto pravomoc a je pouze na něm, zda ji využije. Byť chápu jeho rozhořčení nad rozhodnutím senátu Vrchního soudu v trestní věci Davida Ratha, které může u části laické veřejnosti oslabit její důvěru v nestrannou justici, myslím, že uvažované podání kárné žaloby by ve svém výsledku bylo kontraproduktivní. Z juristického hlediska bych preferovala již avizovane podání sttížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti a vyčkání rozhodnutí Nejvyššího soudu. Takový postup by byl v souladu se základními principy fungování právního státu, kterým Česká republika, stále, věřím, je.
Jiří Pospíšil (TOP 09), europoslanec exministr spravedlnosti
Ve chvíli, kdy prezident republiky má pravomoc podat kárnou žalobu, tak takovým podáním nenarušuje nezávislost justice. On neříká, že bude trestat soudce Vrchního soudu, říká, že zvažuje podání kárné žaloby, o které bude rozhodovat kárný senát Nejvyššího správního soudu. Soudce musí být schopen unést veřejnou debatu a veřejnou kritiku. To podle mého názoru není nátlak na jeho rozhodovací činnost. Tady je rozsudek, který vyvolal velkou debatu a u části veřejnosti mohlo rozhodnutí pana Zelenky vyvolat dojem poškození důvěry v odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Teoreticky tedy by mohlo takové jednání naplňovat parametry kárného provinění, o tom ale musí rozhodnout kárný senát. Šance na úspěch je asi menší než 50 procent, ale možná to za to stojí, pokud jde o rozhodnutí, které vyvolalo zvednuté obočí u laické veřejnosti.
Pavel Blažek (ODS), poslanec, exministr spravedlnosti
Za mnohem nebezpečnější jsem považoval, když prezidentovi Zemanovi referoval Ivo Ištvan o stavu vyšetřování živé trestní věci, kterou prezident využil ke jmenování své vlády. Sdělení, že uvažuje o podání kárné žaloby, mě ve srovnání s tímto nechává vcelku chladným.
(epa)
