Ústavní soudci zatím o úplnou přestupkovou imunitu nepřijdou. Senátorskou novelu, která by měla změnu přinést, nejspíš dostane k projednání až Sněmovna v povolebním složení. O odklad požádala autorka novely a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) a ústavně-právní výbor horní komory to podpořil. Oznámil to jeho předseda Miroslav Antl (za ČSSD).
„Důvodem je předpoklad, že by se návrh už v této sestavě v Poslanecké sněmovně nestihl projednat,“ uvedl Antl. Sněmovna v nynějším složení skončí nejpozději na podzim příštího roku, kdy budou nové volby do horní komory.
Wagnerová navrhla pravidla imunity ústavních soudců uvést do souladu s úpravou týkající se zákonodárců. Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Předloha má ale zároveň ústavním soudcům umožnit, aby obdobně jako poslanci nebo senátoři mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by měli za to, že jim hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
Eliška Wagnerová o imunitě soudců: Kvůli přestupkům trpí prestiž celého Ústavního soudu
„I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem,“ uvedla Wagnerová.
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona, což se podle Wagnerové osvědčilo.
Kárné řízení by podle ní měl nově zahájit na základě tohoto předání věci předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory.
(čtk)
