Za překonaný a nadbytečný asi označí vláda návrh na navrácení trestného činu veřejného hanobení prezidenta do zákoníku, jak to chce skupina poslanců v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM). Kabinet podle podkladů pro středeční zasedání mimo jiné připomene, že prezident se stejně jako každý jiný člověk může bránit vůči slovním útokům žalobou na ochranu osobnosti nebo trestním oznámením pro pomluvu.
Předloha, která už vyvolala na politické scéně mnoho odmítavých reakcí, podle vládních legislativců nesplňuje podmínky listiny základních práv pro omezení svobody projevu. Kabinet by měl poukázat i na skutečnost, že prezident je veřejně činnou osobou, u níž je hranice přípustné kritiky širší než u soukromé osoby.
Navrhovaná trestněprávní ochrana prezidenta před slovními útoky by navíc podle podkladů pro ministry mohla vést až k omezení volné politické soutěže. A to v případě, že by byl prezident vrcholným představitelem některé politické strany. Zástupci ostatních uskupení by tak byli znevýhodněni, stojí v materiálu.
„Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci,“ znělo by v novele trestního zákoníku nové ustanovení. Předkladatelé novely chtějí doplnit také přestupkový zákon. Postih by hrozil lidem, kteří by znevážili postavení prezidenta při výkonu pravomoci.
„Díky této novele trestního práva a práva přestupkového by v budoucnosti nemělo docházet k excesům na adresu prezidenta republiky, k jeho hrubým veřejným urážkám,“ napsali autoři v důvodové zprávě. Jsou přesvědčeni o preventivním účinku navrhovaného trestného činu a přestupku a tvrdí také, že postihy by nebyly nijak „drakonické“, ale měly by spíše „výchovný charakter“.
Předlohu původně podepsalo šest desítek poslanců zejména z vládních ČSSD a hnutí ANO a opozičních KSČM a Úsvitu. Část z nich ale později podporu odvolala.
Stanovisko vlády je pouze doporučením pro zákonodárce, kteří o zákonech rozhodují. V případě této novely trestního zákoníku je možné, že Sněmovna ji do voleb v příštím roce vůbec neprojedná. V takovém případě by takzvaně spadla pod stůl.
(čtk)
