Měl by se novelizovat zákon o svobodném přístupu k informacím? Zákonodárci, které Česká justice oslovila, se jednoznačně neshodnou. Soudy se mezitím obávají, že kvůli novelizaci instrukce ministerstva spravedlnosti k agendě „106“, dojde k jejich ještě většímu zatížení.
Novelizace zákona se přitom již připravovala. Ministerstvo vnitra v průběhu letošního roku začalo připravovat pracovní návrh, který měl mimo jiné legislativě upravit možnost odmítnutí žádosti o poskytnutí informací pro zneužití práva. Případná změna ale nakonec počká až na další kabinet. „Z důvodu blížícího se konce volebního období Poslanecké sněmovny a nemožnosti včas připravovaný materiál projednat v orgánech této Poslanecké sněmovny, byly přípravné práce pozastaveny,“ přiznala České justici Hana Malá z tiskového odboru resortu vnitra.
V návrhu šlo o legislativní rozpracování závěrů judikatury správních soudů, které možnost odmítnutí žádosti z tohoto důvodu dovozují již nyní i bez explicitního zákonného zakotvení. Úkol předložit novelu informačního zákona bude prezentován nové vládě vzniklé po volbách.
Zákon je vykládán široce
Mohlo by vás zajímat
Jak vyplývá z ankety České justice, současní poslanci se do změn v zákonu č. 106/19999 Sb., o svobodném přístupu k informacím příliš nehrnou. A to ani přesto, že vesměs přiznávají, že je v praxi vykládán velice široce. „Nicméně zastáváme stanovisko, že dnes není aktuální potřeba přistupovat k jeho zásadní změně a omezovat právo občanů na svobodný přístup k informacím. Zejména nevidíme praktický důvod ze strany soudů, byť rozumím jejich problému v situaci, kdy řada občanů volí místo přímé informovanosti cestu odkazu na výše uvedený zákon,“ reagoval Stanislav Grospič z KSČM. Podle něj jde o vnitřní organizaci na daném soudu a přehlceností dotazy může v praxi argumentovat téměř každý úřad veřejné správy. „Na druhou stranu, pokud je zde zákon o svobodném přístupu k informacím, neměl by být výrazně redukován,“ dodává poslanec.
Příznivcem změn není ani právní expert TOP 09 Martin Plíšek. „Složitější dotazy a náklady spojené s vyřízením dotazu lze zpoplatnit. Navíc po schváleni zákona o registru smluv lze očekávat menší rozsah žádostí o informace,“ uvedl poslanec.
Podle ministra pro lidská práva a předsedy legislativní rady vlády Jana Chvojky (ČSSD) je nutné problematiku tzv. šikanózních dotazů řešit. „Jsem toho názoru, že je důležité aby se tato problematika legislativně vyřešila,“ řekl ministr.
Při dskuzi o „stošestkách“ často padá námitka, že zdaleka nejde jen o problém soudů, ale celé státní správy. „I řada úřadů, zejména komunálních, si stěžuje, že pokud se najde jeden či více kverulantů, stávají se de facto jejich rukojmími. Myslím si, že návrh zákona je opravdu nevyvážený ve prospěch žadatelů a to zejména těch, jejichž cílem není něco zjistit, ale obtěžovat úřad a jeho představitele. A jsem přesvědčen, že změna by mu prospěla,“ myslí si Marek Benda z ODS.
Soudy si za zahlcení mohou samy
Jeho stranický kolega a exministr Pavel Blažek je toho názoru, že soudy si za současný stav mohou z velké míry samy. „Je mi líto, že mi v tomto případe není soudů líto… Byla to právě mediálně populární judikatura správních soudů v čele s Nejvyšším správním soudem, která spoluzapřičinila dnešní stav. A může to být zase judikatura, která současný stav vrátí ke zdravému rozumu,“ reagoval poslanec. Podle něj není nyní důvod debatu o změně zákona otevírat. „Kdo chce kam, pomožme mu tam,“ dodává.
Soudy se nyní nejvíce obávají toho, že od ledna 2017 má ministerstvo v úmyslu přesunout část informační agendy, konkrétně rozhodování o odvoláních a stížnostech proti rozhodnutím a vyřízením žádostí okresních soudů, ministerskou instrukcí na krajské soudy. „Přestože všechny krajské soudy připomínkovaly navrženou novelu instrukce ministerstva ve smyslu, že v souvislosti s přechodem agendy na KS dojde k roztříštění praxe, efektivita vyřizování stížnosti nezbytně poklesne, dále to může mít dopady na systém správního soudnictví, potažmo růst nákladů řízení apod., nebylo nám na naše připomínky reagováno, dosud ani nevíme, zda bude instrukce skutečně účinná od 1. 1. 2017, jak bylo avizováno,“ uvedla mluvčí KS v Hradci Králové Kateřina Podeszwová.
Z návrhu novely instrukce je patrné, že představuje další nárůst práce pro soudy – zveřejňování všech poskytnutých informací na stránkách soudu nebo nově na InfoDesce soudu.
Z výroční zprávy ministerstva navíc vyplývá, že za rok 2015 resort Roberta Pelikána (ANO) řešil 55 odvolání proti rozhodnutím povinných subjektů a 60 stížností. Z reakce soudů pro Českou justici přitom plyne, že krajské i nejvyšší soudy jsou žádostmi zahlceny mnohem více.
Eva Paseková
