Exhejtman David Rath Foto: Středočeský kraj

Odposlechy v kauze Rath byly nezákonné, okresní soud rezignoval na svou činnost

Vrchní soud ve svém usnesení oznámil, že hlavním důvodem zrušení rozsudku nad exhejtmanem Davidem Rathem je nezákonné nařízení odposlechů. Okresní soud v Ústí n.L. je prý nedostatečně zdůvodnil. Případ se tak vrací na začátek. Česká justice má dokument k dispozici.

Ústecký okresní soud podle vrchního soudu nerespektoval zákonem daná pravidla hned v několik případech. V nařízení odposlechů nejsou prý obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Chybí i zdůvodnění doby trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Polovina příkazů pak podle vrchního soudu neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin.

Usnesení vrchního soudu najdete zde.

„V rámci svého přezkumu Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. A to s ohledem na nedostatečné odůvodnění příkazů a písemných žádostí, čehož se také dovolávají obžalovaní MUDr. Petr Kott, MUDr. Kateřina Kottová, MUDr. Jindřich Řehák, Ing. Martin Jireš a MUDr. David Rath. Všichni obžalovaní pak spatřují nezákonnost těchto důkazů také v tom, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce,“ stojí v usnesení Vrchního soudu v Praze.

Okresní soud podle vrchního soudu v podstatě rezignoval na svou rozhodovací činnost. „To jest na posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu, aby byl zcela zřejmý ústavně souladný postup soudu. Proto se Vrchní soud v Praze neztotožnil se závěrem nalézacího soudu, že inkriminované příkazy jsou bezvadné,“ uvedl v odůvodnění.

Z něj také vyplývá, že by měl krajský soud znovu vyslechnout oznamovatele celého případu, bývalého policistu Libora Gregora. Podle vrchního soudu vypovídal „zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení“.

Krajský soud uznal loni v červenci Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun z jeho majetku. V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu údajně Rath převzal 16 milionů korun.

Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance za ODS Petra Kotta. Podle krajského soudu přizpůsobovala organizovaná skupina kolem Kottových veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.

Tendry podle spisu doprovázela korupce. Stavební zakázky se týkaly opravy budov a modernizace nemocnic ve Středočeském kraji či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.

V korupční kauze je 11 obžalovaných. Nejvyšší trest dostal bývalý hejtman, o rok nižší tresty odnětí svobody udělil krajský soud Kottovým. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Ivana Salačová. Rath vnímá proces jako politický, soud podle něj rozhodl v rozporu s důkazy.

 

(epa, čtk)