Policie by v budoucnosti mohla odebírat biologické vzorky i dětem mladším 15 let. Týkalo by se to případů, kdy spáchají trestný čin nebo jim bude uložena ochranná výchova. Vyplývá to z novely zákona o policii, kterou v pondělí projedná vláda. Novela má zakotvit pravidla pro odebírání a uchovávání vzorků či profilů DNA. Dosud si pravidla určovala sama policie.
DNA nese genetickou informaci a pro svou jedinečnost se používá třeba k určení otcovství nebo hledání pachatelů trestných činů. V Česku od roku 2002 funguje národní databáze DNA, v současnosti je v ní zhruba 200.000 profilů DNA. Profily patří například obviněným a odsouzeným, neznámým mrtvolám nebo jsou to stopy z míst neobjasněných trestných činů.
Podmínky pro databázi a nakládání s DNA nyní upravuje pouze utajovaný pokyn policejního prezidenta, na což upozorňují nevládní organizace. Kvůli uchovávání DNA se někteří lidé se státem soudili. Vnitro nyní vládě předloží novelu, která má nakládání s DNA upravit.
Novela na vládu půjde se třemi rozpory. Jeden z nich se týká odebírání vzorků mladším 15 let, s čímž nesouhlasí ministr pro lidská práva a Nejvyšší státní zastupitelství. „Sporné ustanovení cílí na dětské násilníky, to jsou osoby, které spáchali čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu,“ uvedlo vnitro v předkládací zprávě pro vládu.
Návrh na uchovávání DNA dětí považuje za kontroverzní nevládní organizace Iuridicum Remedium. V novele podle ní není jasně dané, že budou uchovávány jen vzorky nejtěžších dětských násilníků. Uvedla také, že ministerstvo vnitra novelu připravilo až poté, co Iuridicum Remedium sepsala k problematice DNA zvláštní zákon, který podpořilo 59 poslanců napříč politickým spektrem.
Mohlo by vás zajímat
Druhý rozpor se týká odebírání biologických vzorků a následného vkládání profilů DNA do databáze, které by se podle novely mělo týkat pachatelů u vybraných úmyslných trestných činů. „Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že zde se jedná z jeho strany o kompromisní návrh, původní návrh obsahoval pravomoc policie odebírat biologické vzorky pachatelům všech úmyslných trestných činů,“ uvádí předkládací zpráva.
Poslední rozpor je u odstranění vzorků DNA z databáze, o kterém by podle Úřadu pro ochranu osobních údajů měl rozhodovat soud. S tím však nesouhlasilo ministerstvo spravedlnosti, které se obává mimo jiné vysokých finančních nákladů nebo negativního dopadu na rychlost rozhodování soudů.
Podle zákona by v některých případech mohl být profil DNA v databázi uschován až 80 let. Týkalo by se to případů souvisejících se spácháním zvlášť závažného zločinu. Policie by naopak měla zajistit zlikvidování profilu v případě, že dostane pravomocné rozhodnutí o tom, že jeho majitel trestný čin nespáchal.
Iuridicum Remedium má k novele i další připomínky. Mimo jiné je podle organizace příliš dlouhá doba 20 let, po kterou zůstanou uchovány vzorky DNA u méně závažných trestných činů. Organizaci se nelíbí také to, že široce pojatá databáze umožní porovnávat vzorky lidí podezřelých z konkrétních trestných činů se všemi uloženými vzorky.
Problémem podle IuRe je rovněž to, že novela neupravuje uchování neidentifikovaných stop z místa trestného činu. „Bude tak zřejmě pokračovat praxe, kdy policie likviduje biologické vzorky, které lze využít pro opakovanou analýzu DNA. Fakticky se tak brání nápravě justičních omylů a znovuotevření případů, kdy došlo v minulosti k chybám policie při provádění DNA analýz,“ uvedla nevládní organizace.
