Čeká Ústavu komplexní revize? Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) chystá řadu změn v rámci celého systému. Zatím se shodl s experty, se kterými bude v příštím roce pracovat na změně základního právního dokumentu. Probrat by měli například jiné zastoupení v Senátu, možné změny ve volebním systému, ale třeba i reformu soudní soustavy. České justici se podařilo získat některé interní informace z pátečního jednání.
Sérii diskuzí na nové komplexní změny v české ústavě odstartovala páteční úvodní debata mezi odborníky na Úřadu vlády. Kulatého stolu se vedle pořádajícího ministra pro lidská práva a legislativu Jana Chvojky zúčastnili například odborníci na ústavní právo Aleš Gerloch, Jan Kysela nebo Zdeněk Jičínský. Z řad politiků v diskuzi zasedá i předseda ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
Ačkoli ministr Chvojka nepředpokládá, že by návrh změn mohl projít ještě v tomto volebním období, rád by, aby po skoro čtvrt století česká ústava doznala změn, které si současná situace žádá. „Shodli jsme se se všemi experty na ústavní právo, kteří tam byli, že jsou určité věci, které by se řešit měly,“ řekl Chvojka. „Jsme toho názoru, že určitá revize by měla proběhnout. Přece jen 25 let je dlouhá doba. Které konkrétní věci by se měly měnit, se budeme věnovat v budoucnu,“ dodal s tím, že konkrétní návrhy na změny teprve budou předmětem debaty mezi odborníky.
Přitom ve sněmovně už konkrétní návrhy prý padají. „Debaty o změně ústavy neprobíhají jenom tady na kulatém stole, ale probíhají už rok a půl na podvýboru pro ústavu a parlamentní procedury. Čili já sám za sebe vím o některých námětech či případných změnách, které by podporu opozice mohly mít,“ uvedl ministr.
„Osobně nemám konkrétní návrh na změnu, ale rád bych se bavil třeba o tom, zda je potřeba zavést klouzavý mandát nebo zda by Senát neměl být složen ze zástupců regionů,“ nastínil po jednání s odborníky ministr. Podle informací České justice by ale Parlament mohlo čekat mnohem více novinek.
Buď ministr nebo poslanec
Jak ministr zmínil, na přetřes by mělo v následujícím roce přijít téma klouzavého mandátu poslance. Tedy pokud by se zvolený zákonodárce stal ministrem, pustil by za sebe do Sněmovny náhradníka z kandidátní listiny své strany a ve chvíli, kdy by ve vládě skončil, vrátil by se zpět na místo poslance.
Upravit by se mohlo i kvorum pro přehlasování senátních pozměňovacích návrhů, a to na třípětinovou většinu poslanců. Zároveň by nová ústava mohla umožnit poslancům přijmout jen některé pozměňovací návrhy Senátu.
Senátorem v prvním kole
Horní parlamentní komora by ale podle návrhu diskutovaných změn mohla ve výsledku změnit svoji podobu úplně. Mohla by se stát komorou regionů, volby do Senátu by mohly být jednokolové. Současný dvoukolový většinový volební systém byl mimo jiné předmětem četných debat, ale i kritiky kvůli slabé volební účasti v podzimních volbách.
Senát by se mohl dočkat i dalších změn, například by se zase mohl více zapojit do spolurozhodování například o obsazení Ústavního soudu, členů bankovní rady České národní banky nebo třeba Nejvyššího kontrolního úřadu. Odborníci by měli probrat i případné lhůty pro projednání návrhů zákonů na 60 dnů.
Jediný, kdo se v posledních letech dočkal zásadní ústavní změny, byl prezident, a to při zavedení přímé volby hlavy státu. Přesto i jeho pravomoci by mohla v budoucnu ústava změnit. Mohla by například nově definovat, že vnitřní a zahraniční politiku státu vede vláda. Amnestii by prezident také možná mohl vyhlásit jen na základě vyhlášení speciálního zákona, který by tak byl přezkoumatelný Ústavním soudem.
Konec úřednických vlád bez důvěry
Shodit vládu by nemělo být pro opozici tak jednoduché. Předčasnému konci vládního kabinetu před vypršením volebního období na základě hlasování o nedůvěře by mohlo v budoucnu zamezit zavedení tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry vládě. Strana, která by hlasování chtěla vyvolat, by nejprve musela přinést návrh na vlastní řešení postu premiéra, pro kterého by měla rovněž dostatek hlasů. Návrh byl už v minulosti debatován na politické úrovni, zejména v souvislosti s působením překlenovacích kabinetů.
Odborníci na ústavní právo by také měli v následujících měsících posoudit úpravu při ustavování vlády. Pokud by důvěru sněmovny nezískala vláda prezidentem nominovaného premiéra, sněmovna by pak prezidentovi navrhla vlastního kandidáta na ministerského předsedu.
Nová ústava by v budoucnu mohla obsahovat i tak zvanou finanční ústavu. Kulatý stůl expertů nyní posoudí, zda by mohla platit na nízkou rozpočtovou kázeň a pomoci se vyhnout strukturálním deficitům.
Ústavním soudcem jen jednou
Celkovou reformou by měla projít soudní moc i třeba organizace státních zastupitelství. Zásadní změny by se mohly dotknout i Ústavního soudu. Expertní skupina by podle informací České justice měla na posledním plánovaném kulatém stole řešit i to, aby ústavní soudci mohli v čele instituce zůstat sice jen jedno volební období, to by ale trvalo dvanáct let. Podobný návrh TOP 09 přitom nedávno shodili ze stolu. Ústavním soudcem se možná v příštích letech bude moci stát jen někdo, kdo má se soudnictvím zkušenost.
Debatovat se bude i o samotném vlivu na jeho složení. Vedle prezidenta by do obsazení postů ústavních soudců mohla spolurozhodovat například poslanecká sněmovna, Senát nebo vysoké soudy.
Moc z rukou prezidenta
Vyšší pravomoci pro Nejvyšší kontrolní úřad se veřejně mezi politiky diskutují už dlouhou dobu. Jakou podobu by nakonec měly mít, proberou nyní i ústavní právníci. Zváží navíc sankční pravomoci NKÚ, které by bylo možné přezkoumat soudem.
Rovněž by měli odborníci přehodnotit systém jmenování členů bankovní rady České národní banky, který je nyní pouze v rukách prezidenta republiky. Nově tak experti zhodnotí, jestli by o obsazení ČNB neměl prezident rozhodovat až na základě návrhu senátorů nebo návrhu jiného ústavního orgánu.
Když novela, tak komplexní
Změna ústavy by podle ministra měla přijít najednou a komplexně. Jednotlivé dílčí návrhy poslaneckých klubů, kterých ve sněmovně leží hned několik, Chvojka odmítá. „Určitě jsem příznivcem komplexního zhodnocení, jestli ústavu měnit nebo ne a jak ji měnit. Nejsem příznivcem určitých drobných pozměňovacích poslaneckých návrhů, které vždycky vytáhnou jeden článek bez nějakého širšího zapojení odborníků a expertů,“ vysvětlil.
Finální podoba nové ústavy už ale bude ležet na nové politické reprezentaci, která vzejde v příštím roce z parlamentních voleb. „Nemyslím, že já sám za sebe stihnu, aby byla ve sněmovně a v Senátu hlasována novela Ústavy. Ale byl bych rád, aby se připravila nějaká věcná změna nebo věcný záměr, který by byl vodítkem pro příští vládu,“ říká ministr Chvojka, který chce nejprve návrhy posoudit experty, poté teprve dostanou řeč politici. „Budu se snažit, aby tyto kulaté stoly fungovaly na bázi odborníků. Byl bych nerad, aby do té diskuze vstupovaly různé politické otázky. Potom si uděláme nějaký závěr na odborné úrovni a ten bych potom komunikoval se zástupci dalších stran,“ dodal.
Vendula Stadlerová
