Ministři spravedlnosti se na úřadu evropského prokurátora opět neshodli

Ministři spravedlnosti zemí Evropské unie se dnes v Bruselu podle očekávání opět neshodli na podobě pravidel upravujících vznik úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl v budoucnu řešit poškozování finančních zájmů EU. Dnes to sdělil český ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Země naopak potvrdily dohodu o směrnici týkající se ochrany finančních zájmů EU, která do značné míry určí rozsah práce úřadu budoucího evropského prokurátora.

Zahrnuty do ní nakonec jsou i přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH) se škodou nad deset milionů eur (270 milionů Kč). „Je to dobře. To jsou podvody, které využívají pravidel jednotného trhu, takže dává smysl je na evropské úrovni stíhat,“ soudí Pelikán.

Dohodu uvítala také eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, podle které jde o „velký úspěch“ a významný předpoklad ke zřízení úřadu evropského prokurátora. „Dává (dohoda) jasný mandát k řešení velkých podvodů na DPH,“ upozornila Jourová. Podvody na DPH unie, ale především její členské země, ročně ztrácí okolo 60 miliard eur, v kategorii těch velkých, kterých se pravidla týkají, je jich ale jen menšina. Jourová dávala na podzim najevo přání jednat se zeměmi o snížení hranice na pět milionů eur.

O vzniku úřadu evropského veřejného žalobce, který by řešil poškozování finančních zájmů EU, se bezvýsledně jedná už od roku 2013. Kompromis skoro dosažený letos na podzim slovenským předsednictvím se ale dál nelíbí Nizozemsku, kde věc odmítl proti vůli vlády parlament, dnes měla výhrady také Itálie a Rakousko. Námitky měli před dnešním jednáním také Švédové. Ostatně také český Senát dal nedávno najevo, že trvá na svém starším odmítavém stanovisku.

Podle ministra Pelikána je ale také skupina zemí, která návrh na zřízení instituce jednoznačně podporuje. Patří do ní Francie i Německo a Česko se k tomuto táboru také počítá, uvedl ministr.

Mohlo by vás zajímat

Hazard kvůli praní peněz? Policie vyšetřuje podvody bývalého eurokomisaře pro spravedlnost

Pokud se tak v únoru novému maltskému předsednictví EU nepodaří nespokojence přesvědčit, je tak pravděpodobné, že se státy na vzniku úřadu dohodnou v režimu takzvané „posílené spolupráce“ těch zemí, které mají o věc zájem.

Podle podzimních odhadů Evropské komise by úřad měl za plného fungování stát asi 26 milionů eur ročně.

Věc se netýká Británie, Dánska a Irska, které mají vyjednané příslušné výjimky.