Kvůli zvyšujícímu se množství dotazu podle zákona o svobodném přístupu k informacím je zahlceno i Ministerstvo spravedlnosti. V současné době je totiž co se týče tzv. „stošestek“ v resortu justice jediným nadřízeným správním orgánem a tak na něj dopadá vyřizování opravných prostředků. „MSp v květnu letošního roku personálně posílilo příslušné oddělení,“ reagovala na dotazy České justice mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.
Většina velkých soudů v poslední době řeší vzrůstající počet dotazů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výjimkou pak nejsou ani šikanózní otázky.
Podezření na šikanózní podání přichází podle zkušeností soudů nejčastěji u osob, které mají s podáváním žádostí o informaci značné zkušenosti. Píší vytrvale a takřka denně na všechny strany. Takoví žadatelé jsou přitom dostatečně zkušení na to, aby napsali žádost, jež povinnému subjektu co nejvíce ztrpčí život, avšak na druhou stranu nelze takovou žádost jednoznačně odmítnout jako účelově vytvořenou.
Povinné subjekty, tedy i soudy, nemají například možnost, jak se bránit opakovaným žádostem stejného žadatele, který se ptá prakticky na totéž, neexistuje zde možnost odložení žádosti pro zjevně zmatečné podání, v některých případech nemají soudy jistotu, zda žadatel je skutečně tím, za koho se vydává, neboť žádosti lze zaslat i e-mailem (a odpovídá se e-mailem), který je anonymní a požadované údaje o žadateli (datum narození, adresa bydliště) mohou být smyšlené.
I ministerstvo spravedlnosti registruje dlouhodobě narůstající množství žádostí o informace, které jsou adresovány jednotlivým soudům i ministerstvu. Zvyšující se množství žádostí tak pochopitelně přináší i nárůst podaných opravných prostředků v agendě svobodného přístupu k informacím – jde o odvolání a stížností na postupu povinných subjektů. „Bez detailní analýzy, která by zohlednila nejen absolutní počty žádostí, ale též náročnost jejich zpracování a počty zaměstnanců, kteří se této agendě věnují, nelze jednoznačně určit ty subjekty, jež tato činnost zatěžuje výrazněji než jiné. Obecně však lze říci, že nejvíce žádostí registrují krajské soudy,“ uvedla Schejbalová.
Podle informací České justice vyřizování této agendy vázne nejen na některých soudech, ale i na ministerstvu, kdy vyřízení dotazu někdy překročí zákonem stanovenou lhůtu o několik měsíců, což vede následně k žalobě na stát. Podle mluvčí ministerstva je při vyřizování žádostí o informace povinnými subjekty v resortu justice je ve většině případů dodržena zákonem stanovená lhůta nebo se využívá možnost ji prodloužit. „K průtahům však v některých případech dochází při rozhodování o opravných prostředcích, neboť v současné době je v resortu justice jediným nadřízeným správním orgánem ministerstvo spravedlnosti, což má za následek jeho zahlcování, zvláště když pro tento druh řízení zákon o svobodném přístupu k informacím stanovuje velmi krátké lhůty,“ dodává Schejbalová.
Ministerstvo spravedlnosti tak v květnu letošního roku personálně posílilo příslušné oddělení, které se agendou svobodného přístupu k informacím zabývá o jednoho odborného referenta. Současně připravuje organizační změny, které by měly pomoci rovnoměrněji rozložit zátěž vyplývající ze zákona o svobodném přístupu k informacím na více subjektů, především pak v oblasti rozhodování o opravných prostředcích. Poskytuje také metodickou pomoc všem povinným subjektům v resortu, jejímž smyslem je především větší efektivita při vyřizování jednotlivých dotazů a žádostí.
Ministerstvo podle informací České justice připravuje nový metodický pokyn, jak mají soudy žádosti podle „stošestky“ řešit. „Tento metodický pokyn je podle našich informací jeho oživenou verzí, kterou jsme sami rovněž nedávno připomínkovali. Tento pokyn bohužel řeší už následek – tedy snaží se dávat návody, jak napříč ČR a napříč soudy vyřizovat všechny žádosti podobného typu stejně. V tom jistě pomůže, ale nejde (a nemůže jít) po příčině – že zákon, který vznikl v dobrém úmyslu, je lehce zneužitelný a nahrává šikanózním podáním některých jedinců,“ reagoval mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček s tím že NS přes podatelnu denně řeší mnohé méně formální žádosti občanů, advokátů či některých institucí, jež kontaktují NS s žádostmi o informace, přičemž necítí potřebu oslovovat NS jako povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. „To vše zcela jistě vypovídá o naší ochotě komunikovat navenek s každým, kdo má upřímný zájem potřebnou informaci od nás získat a takovou informaci skutečně potřebuje a smysluplně ji využije,“ dodává Tomíček.
Podle dalších zástupců soudů je nutné systemizovat místa ve správě soudů pro zaměstnance na tuto problematiku zaměřené a zvážit legislativní změny. „Nelze donekonečna udržovat stav, kdy odpovídají na dotazy místo výkonu jiných činností předsedové či místopředsedové soudů. Sám jsem ještě jako místopředseda soudu odpovídal na desítky těchto dotazů, nyní už situace přerostlav potřebu odborných pracovníků, zejména okresní soudy ale takto personálně vybaveny nejsou,“ myslí si předseda KS v Plzni Miloslav Sedláček.
(epa)
