Povinné složení záloh, zastavení exekucí po dvou letech, koncentrace řízení u jednoho exekutora – to jsou hlavní body, které vadí na novele Občanského soudního řádu a Exekučního řádu, která je právě v meziresortním připomínkovém řízení. „Hospodářská komora ČR (HK) má obecně výhrady k neustálým novelizacím procesně-právních norem. Připomeňme, že občanský soudní řád byl novelizován více než sto padesátkrát, a jen v minulém roce bylo přijato šest novel. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je aktuálně dalších šest novel občanského soudního řádu. Sám předkladatel připravuje paralelně další dvě novely,“ kritizuje HK.
Oprávněný bude muset zaplatit soudnímu exekutorovi paušální náhradu hotových výdajů spojených s úkony při zahájení exekuce, a složit rovněž povinnou zálohu na náklady exekuce. Vyplývá to z novely Exekučního řádu, která je právě v připomínkovém řízení.
Podle hospodářské komory není šťastné, že ministerstvo připravuje paralelní novelu stejných předpisů, která by se měla zřejmě i paralelně projednávat v Poslanecké sněmovně. Kromě obecné nevhodnosti tolika novel občanského soudního řádu hrozí zvolený postup rizikem vzniku kolizí mezi oběma novelami, když tato, druhá novela vychází z aktuálně platného znění zákona, ovšem do doby jejího schválení bude zákon pravděpodobně změněn a může se tak stát zejména v důsledku pozměňovacích návrhů poslanců i v ustanoveních, která mají být opět novelizována. To vede ke zvyšování celkové právní nejistoty a chaosu v legislativním procesu a k vytváření situací, kdy některé změny nebude možno zapracovat.
Nevýhodná novela pro věřitele
Předložený návrh má za cíl řešení problému vícečetných exekucí a změnu právní úpravy práv účastníků řízení o výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, zejména ochrana příjmů na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí a náhrada nákladů plátce mzdy ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Prioritou návrhu je ochrana dlužníka, avšak za cenu toho, že dojde k dalšímu omezení výkonu soudních rozhodnutí a omezení možnost se úspěšně domoci náhrady škody, která věřiteli právem náleží. Pro věřitele je navrhovaná novela nevýhodná, jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska procesního spojeného s velkým nárůstem administrativní zátěže. Touto novelou se na jednu stranu věřiteli stanoví povinnost hradit exekutorovi náhradu paušálně určených hotových výdajů za některé činnosti související se zápisy do evidence zahájených exekucí a dále povinnost uhradit zálohu, a to i opakovaně, na náklady exekuce. Na druhou stranu se vlastně výrazně omezuje volba oprávněného zvolit si exekutora k provedení exekuce, protože pokud je již proti povinnému vedena exekuce u jiného exekutora, pak je exekutor, kterému byl návrh na exekuci podán, povinen věc postoupit tomu exekutorovi, který vede řízení zahájené jako první. To staví věřitele do nevýhodného postavení, kdy i přes vynaložené náklady nemusí dostat kvalitně odvedenou exekutorskou práci, jelikož bude muset řešit nastavení komunikace a spolupráce s exekutorem, kterého si vlastně ani nemohl určit, kritizuje HK.
Koncentrace řízení
„Zásadně nesouhlasíme s tímto návrhem, neboť oprávněný ztrácí možnost volby exekutora. Oprávněný sám nemá náhled do rejstříku zahájených exekucí a v okamžiku podání návrhu exekutorovi nemá informaci o tom, zda již jiný exekutor vede proti tomuto povinnému exekuční řízení. Na straně oprávněných pak budou vznikat zbytečné náklady na spolupráci s jiným než zvoleným exekutorem, zejména v případě, kdy oprávněný spolupracuje pouze s několika exekutory.“
Exekutor sice může podle ustanovení § 74 před zahájením exekučního řízení poskytnout oprávněnému údaj týkající se exekutora, který vede exekuční řízení, nebo povinného, nicméně podle důvodové zprávy za poplatek. Toto ustanovení nebude přispívat k zefektivnění exekučních řízení a bude dále navyšovat náklady oprávněného. Dále se tímto ustanovením návrhy na exekuční řízení distribuují mezi jednotlivé exekutory nepřehledným systémem, což je nepřijatelné i vzhledem k tomu, že se nyní, přestože si povinní mohou exekutora volně zvolit například na základě předchozích zkušeností s přístupem exekutora k vymáhání pohledávek, daří exekučně vymáhat jen velmi malá část pohledávek za povinnými.
Zastavení exekuce
Další velice spornou záležitostí je podle podnikatelů otázka zastavení exekuce, pokud se během dvou let dluh nevymůže, resp. není dohledán žádný postižitelný majetek povinného. Pokračovat v exekuci pak lze jedině za předpokladu, že oprávněný složí další zálohu na náklady exekuce. To povede k tomu, že věřitel nebude mít zajištěnu určitou kontinuitu běhu exekuce po delší časové období. Z pohledu věřitele se de facto jedná o princip, který povede pouze k tomu, že bude oprávněný odrazován od exekučního vymáhání svých pohledávek a dlužníci budou spíše motivování k neplacení. „Novela opět přispívá k dalšímu znepřehlednění exekučního řádu pro běžného uživatele a bude znamenat i větší administrativní zatížení pro samotné exekutory a exekuční soudy (agenda ohledně paušálů na hotové výdaje, zálohy, evidence zahájených exekuci atd.). „Zásadně nesouhlasíme s návrhem, že exekutor sám, bez návrhu a souhlasu oprávněného, rozhodne o zastavení exekuce, nedošlo-li po dobu posledních dvou let k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek povinného.
Toto ustanovení jde jednoznačně proti oprávněným, kteří, ačkoliv podle návrhu jsou povinni uhradit zálohu na náklady exekuce exekutorovi, jehož si v případě vícečetných exekucí proti povinnému ani sami nevybrali, již nebudou moci ovlivnit ani okamžik skončení exekuce v případě nemajetných povinných, povinných, kteří úspěšně zatajují svůj majetek, anebo v případě, kdy exekutor sám nevyvíjí činnost směřující k uspokojení vymáhaných pohledávek.“
Důvodová zpráva k tomuto návrhu uvádí, že „rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit oprávněný, pokud by na výzvu soudního exekutora v přiměřené lhůtě složil další zálohu na náklady exekuce, jejíž výše bude stanovena prováděcím právním předpisem…“, nicméně neuvádí žádný ospravedlnitelný důvod pro zcela zásadní zásah do práv oprávněného. Naopak se oprávněnému dále navyšují jeho náklady související s exekucí, pokud by trval na pokračování exekuce i po uplynutí doby dvou let. Není zřejmý důvod, proč se tímto ustanovením opětovně zhoršuje postavení oprávněných jak vůči povinným, tak vůči exekutorům, konstatují připomínky HK.
Povinné zálohy
Zásadní nesouhlas vyjádřila ve svých připomínkách Hospodářská komora rovněž s návrhem na zavedení povinné zálohy na náklady exekuce. „Ani z důvodové zprávy neplyne důvod pro její povinné zavedení. V situaci, kdy se daří exekučně vymáhat jen velmi malá část pohledávek za povinnými, není smysl tohoto opatření, které jde proti oprávněným, zřejmý. Ve výsledku by toto opatření prospělo pouze povinným, kteří by spoléhali ve větší míře než dosud na to, že se oprávněným nevyplatí jejich pohledávky vymáhat, a přispívalo by k nezodpovědnému jednání povinných.“ Komoře rovněž vadí, že v důvodové zprávě není vůbec vyčíslena uvažovaná výše zálohy, která má být stanovena vyhláškou, takže tento návrh považuje navíc za zcela netransparentní.
Dušan Šrámek
