Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová prověřila postup státního zastupitelství v případě podání pozdní námitky podjatosti soudce Miroslava Veselého v insolvenčním řízení. České justici nyní sdělila, že neshledala důvod k podání kárné žaloby.
Námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslava Veselého v insolvenčním řízení ve věci Via Chem Group a.s. odmítl dne 30. srpna 2016 usnesením Vrchní soud v Praze. Z usnesení Vrchního soudu v Praze, které popisuje vývoj v dané věci, vyplývá, že státní zástupce se na poslední chvíli pokusil použít jako důkaz podjatosti soudce v civilní věci odposlechy z trestní věci, přestože takovou praxi zákon nedovoluje. Plné znění usnesení je řádně uloženo v insolvenčním rejstříku.
Dotčeným státním zástupcem je podle informací České justice Pavel Málek. Podle vyjádření Bradáčové se v posuzované věci jednalo o prezentaci podloženého odlišného právního názoru, v judikatuře v současnosti jednoznačně nevyřešeného, navíc dostatečně vyargumentovaného. „Skutečnost, že se s předloženou právní argumentací státního zástupce soud neztotožnil, nemůže být sama o sobě důvodem k podání kárného návrhu,“ napsala České justici vrchní státní zástupkyně s tím, že její postoj nevylučuje možnost podat kárnou žalobu jinému článku soustavy. „Mám za to, že paní vrchní státní zástupkyně se řádně vypořádala s daným podnětem, a nevidím tedy důvod se věcí dále zabývat,“ dodal k celé věci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Podle bývalého náměstka nejvyšší státní zástupkyně a advokáta Zdeňka Koudelky to, že odposlechy povolené podle trestního řádu lze užít jen pro potřeby trestního řízení, je stanoveno trestním řádem. „Již studenti právnické fakulty v Brně i Vysoké školy Karla Engliše v Brně ví, že insolvenční řízení není trestním řízením. Pokud vrchní státní zástupkyně připouští, že státní zástupce může zkusit užít odposlechy získané podle trestního řádu i v jiném řízení, než trestním, hodnotím tak, že nezná právo anebo jej zná, ale je ochotna tolerovat jeho porušování,“ komentoval Koudelka odpověď Lenky Bradáčové. Omezení užití odposlechů jen pro trestní řízení je podle jeho názoru proto, že je dotčeno ústavní právo na soukromí, které může být porušeno z vážných důvodů, které zákon spojuje se zájmem na objasnění některých trestných činů, ale ne s čímkoliv.
Bradáčová také ve svém stanovisku uvedla, že v odůvodnění vznesené námitky podjatosti byl přímo příslušným státním zástupcem zevrubně vyložen jím zastávaný právní názor, a to včetně hodnocení otázky včasnosti podání námitky. Státní zastupitelství je také povinné používat prostředky, které mu poskytuje zákon, z čehož vyplývá, že státní zastupitelství námitku podjatosti podat muselo, stojí v názoru vedoucí žalobkyně. „Bylo ponecháno na názoru soudu, zda takový důkaz provede a případně jakým způsobem. Je třeba zdůraznit, že státní zastupitelství v souvislosti s podanou námitkou podjatosti nezveřejnilo žádné záznamy o odposleších,“ uvedla Bradáčová. Se zajištěnými odposlechy se tak nikdo neseznamoval a byly založeny pouze v policejním spise a využívány výhradně pro účely trestního řízení.
O použití odposlechu v jiném trestním řízení nebo dokonce v netrestním řízení, už v minulosti rozhodoval Nejvyšší správní soud. NSS takové jednání v kárném řízení se státním zástupcem označil za porušení zákona o státním zastupitelství. „Kárný soud v této souvislosti musí uvést, že z ustanovení § 88 odst. 6 tr. ř. mj. vyplývá, že ,v jiné trestní věci´, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v § 88 odst. 1, nebo souhlasí-li s tím uživatel odposlouchávané stanice,“ zopakoval kárný senát Nejvyššího správního soudu kárně žalované státní zástupkyni z Plzně v rozhodnutí z roku 2011.
Eva Paseková
