Staronový seznam ad hoc soudců Evropského soudu pro lidská práva obdrží k udělení souhlasu česká vláda. ČR opět navrhuje stejný počet soudců jako má osmkrát větší Německo nebo jako Francie, opět včetně dvou dříve neúspěšných kandidátů na soudce ESLP za národní stát. Většina ad hoc soudců nikdy nebude soudit.
Přestože větší země než Česká republika jako například Nizozemí, Polsko, Rusko nebo Španělsko mají na seznamu ad hoc soudců Evropského soudu pro lidská práva pouze tři soudce, ČR využije svého práva na 100% a opět vytváří pro ESLP seznam pěti ad hoc soudců. Je takřka vyloučeno, že by všichni soudili, naopak většina z nich nikdy soudit nebude.
Ostatně to konstatuje i důvodová zpráva k návrhu: „Soudců ad hoc bývá využíváno poměrně zřídka a zpravidla jen v konkrétních případech, v nichž se soudce zvolený za žalovaný stát považuje za podjatého,“ uvádí se ve zprávě.
Zpráva odkazuje na jednací řád Soudu, podle kterého má být seznam soudců ad hoc národním státem předložen na období dvou let a má zahrnovat tři až pět osob kvalifikovaných zasedat jako soudce Soudu, které nezastupují účastníky ani vedlejší účastníky řízení a budou k dispozici pro případ, že nastane situace, že za soudce zvoleného za žalovaný stát bude třeba povolat soudce náhradního. Řádně zvoleným soudcem za Českou republiku je od roku 2012 Aleš Pejchal.
Na seznamu ad hoc soudců ESLP na webu Soudu nyní stále figurují jména Michal Bobek, Mahulena Hofmannovám, Zdenek Kühn, Pavel Simon, Pavel Šturma. To se změní, protože Michal Bobek se už v roce 2015 stal generálním advokátem Evropského soudního dvora. Na jeho místo ad hoc soudce ESLP je nyní navrhována soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. Jinak se seznam nezměnil, ad hoc soudci nadále zůstávají oba neúspěšní kandidáti na soudce ESLP Mahulena Hofmannovám a Zdenek Kühn, kteří neprošli volbou Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které soudce za jednotlivé členské státy Rady Evropy volí.
Charakteristiky navrhovaných osob z důvodové zprávy:
Prof. JUDr. Mahulena Hofmannová, CSc., profesorka mezinárodního práva, narozena dne 10. května 1957, občanka České republiky a Spolkové republiky Německo, absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1980), kde získala akademický titul doktora práv (JUDr.; 1981), dále působila v Československé akademii věd, kde získala akademickou hodnost kandidáta věd (CSc.; 1984), habilitační práci obhájila na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem (2006), působila v Československé akademii věd a poté na Institutu Maxe Plancka pro srovnávací a veřejné mezinárodní právo v Heidelbergu, byla profesorkou evropského práva a práva transformačních zemí na Univerzitě v Giessenu; od roku 2011 je profesorkou pro právo družicových spojů a sdělovacích prostředků na Univerzitě v Lucemburku; od roku 2000 učí mezinárodní právo také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy , je členkou Výboru odborníků pro Chartu Rady Evropy pro regionální a menšinové jazyky za Českou republiku (od roku 2007), je autorkou řady odborných publikací
ovládá anglický, ruský a německý jazyk a na dobré úrovni se dorozumí francouzsky
Doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D., soudce Nejvyššího správního soudu
narozen dne 8. října 1973, občan České republiky, absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1997), kde získal akademický titul doktora práv (JUDr.; 2000) i doktorskou hodnost (Ph.D.; 2001); absolvoval též Právnickou fakultu Michiganské univerzity, kde získal hodnost doktora právních věd (S.J.D.; 2006), od roku 2006 působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako docent teorie práva a právních učení. soudcem Nejvyššího správního soudu je od roku 2008. je autorem řady odborných publikací a desítek článků vydaných v různých jazycích. působí jako soudce ad hoc Soudu pro projednání stížností na regulaci nájemních vztahů v České republice. ovládá anglický jazyk, dorozumí se na dobré úrovni rusky a na základní úrovni francouzsky, španělsky a německy
JUDr. Pavel Simon, soudce Nejvyššího soudu
narozen dne 16. července 1975, občan České republiky,
absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni (1998), kde získal akademický titul doktora práv (JUDr.; 2008), od roku 2001 působí jako soudce, napřed u Krajského soudu v Plzni, později u Okresního soudu v Chebu, v roce 2008 byl přidělen opět k prvně uvedenému soudu, v roce 2010 potom k Nejvyššímu soudu. vyučuje na Justiční akademii České republiky i Slovenské republiky, během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie působil jako předseda jedné z pracovních skupin Rady, je autorem části komentáře k občanskému soudnímu řádu věnované evropskému civilnímu procesu, ovládá anglický jazyk.
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., soudkyně Ústavního soudu
narozena dne 23. října 1964, občanka České republiky, absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1988), kterou zakončila získáním akademického titulu doktorky práv (JUDr.), později absolvovala na téže fakultě doktorské studium (2007), po roce 1990 v různých obdobích až do současnosti vyučovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně ústavní právo a jiná odvětví vztahující se k lidským právům, v letech 1994–2009 vykonávala advokacii; v roce 2009 byla jmenována soudkyní Nejvyššího správního soudu a v roce 2013 Ústavního soudu, je mimo jiné náhradnicí člena Komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) za Českou republiku a členkou vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy; byla též členkou Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU, ovládá francouzský a německý jazyk a dorozumí se též anglicky a rusky
Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc., profesor mezinárodního práva
narozen dne 21. července 1963, občan České republiky
absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1985), kterou zakončil získáním akademického titulu doktora práv (JUDr.), absolvoval též Filosofickou fakultu téže univerzity (1992); pracoval v Československé akademii věd, kde získal vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc.; 1990), později dosáhl vědecké hodnosti doktora věd (DrSc.; 2001), od roku 1995 působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 2002 jako profesor mezinárodního práva; hostuje v zahraničí, vykonává částečně advokacii; je členem řady českých i zahraničních vědeckých společností, byl členem správní rady Agentury pro základní práva Evropské unie, působil v Legislativní radě vlády, Radě vlády pro lidská práva atd., je členem národní skupiny při Stálém rozhodčím soudu (PCA) za Českou republiku, od roku 2012 členem Komise OSN pro mezinárodní právo, letos znovu zvolen na období do roku 2021, je autorem řady odborných publikací doma i v zahraničí a členem redakční rady řady časopisů. ovládá anglický, francouzský a ruský jazyk, dorozumí se na dobré úrovni též německy a španělsky.
Irena Válová
