Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost teplického soudce Miroslava Čapka, jemuž kárný senát na čtvrt roku snížil plat o deset procent. Důvodem bylo to, že v první den komunálních voleb přeposlal e-mailem na tři desítky adres – včetně novinářských – fiktivní přepisy údajných rozhovorů teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS).
Čapek se dovolával svobody projevu. Šlo prý o soukromou komunikaci, která nemohla narušit důstojnost soudcovského stavu. Ústavní soudci se ale ztotožnili s názorem kárného senátu, podle kterého měl e-mail nactiutrhačný ráz, obsahoval vulgarismy a mohl vzbudit zdání autenticity. Čapek jej neopatřil žádným komentářem.
„Tímto svým jednáním vyjádřil jistou míru lhostejnosti k tomu, jak bude s tímto textem nakládáno, jak bude interpretován,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek. Ačkoliv Čapek použil soukromou e-mailovou schránku, adresáti věděli, že je soudcem. Byli mezi nimi novináři, takže se obsah e-mailu snadno mohl dostat na veřejnost.
ÚS dal zapravdu Čapkovi alespoň v tom, že proti němu nemělo být použito vyjádření, které sám k případu sepsal ještě před zahájením kárného řízení. Důkaz získaný v této fázi podle ÚS uplatnit nelze, jde tedy o procesní pochybení. Důvod ke zrušení verdiktu v tom však ÚS neviděl, v konečném důsledku by to na věci nic nezměnilo. Čapek totiž nikdy explicitně nepopřel, že e-mail rozeslal. Dnešního vyhlášení nálezu se soudce nezúčastnil.
Nedávno čelil Čapek druhé kárné žalobě kvůli kritice kolegy a nadřízeného, ovšem senát jej tentokrát zprostil s tím, že soudci mají na přiměřenou kritiku poměrů právo.
V září ÚS v jiné kauze zdůraznil, že se soudci musejí k politice a volbám vyjadřovat obezřetně a váže je povinnost zdrženlivosti. Zamítl tehdy stížnost Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze, jenž podle kárného senátu chyboval, když vstoupil do debat kolem voleb v obci u Prahy. Soudce se s tím nesmířil a po neúspěšné ústavní stížnosti se obrací na Evropský soud pro lidská práva. Pokud se zavře pusa soudcům, zavře se za chvíli všem, obává se Kydalka.
Soudce má svobodu projevu, je však v souladu s rozhodnutími kárného senátu limitován svou funkcí. „Obecným korektivem jeho počínání musí být vědomí hranice, za níž by již mohl vyvolat dojem, že jím prezentované názory by mohly mít vliv na výkon jeho soudcovské funkce,“ stojí v právní větě NSS k dalšímu rozhodnutí v případu soudce Miloše Zbránka, jenž dostal důtku za články o imigrantech.
Soudcovská unie dala nedávno svému etickému soudu úkol, aby stanovil mantinely pro vystupování soudců na internetu či v sociálních sítích. „Jsou to i nové společenské jevy. Důležité je nepředpokládat, že všichni všechno víme, ale tou diskusí rozvíjet, popisovat ta nová nebezpečí, problémy, a tím nastavovat větší citlivost soudců vůči těmto situacím,“ řekla tehdy prezidentka unie Daniela Zemanová.
(čtk)
