Pokud existují pochybnosti o věcné správnosti a oprávněnosti insolvenčního návrhu, je povinností soudů se podezřením zabývat. Pochybnosti mohou vyvrátit dokazováním, případně lze návrh odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost. Soudy by také měly zvažovat, zda postup věřitele není v rozporu s dobrými mravy. Vyplývá to z nálezu, jímž dnes Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti společnosti Zemka Praha.
„Insolvenční zákon obsahuje dostatek nástrojů na odhalování nepoctivých (případně zjevně bezdůvodných) insolvenčních návrhů a je na insolvenčním soudu, aby je dostatečně využil, případně aby dostatečně zdůvodnil jejich nevyužití,“ stojí v nálezu.
Zemka se dosud marně bránila proti rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkurzu. Poukazovala přitom na údajně účelové rozdělení konkrétní pohledávky. Městský soud v Praze podle ústavních soudců chyboval, když uvedl, že insolvenční zákon v podobné situaci neumožňuje zjišťovat důvody, pro které se dlužník dostal do úpadku, ani zabývat se motivy navrhovatele.
ÚS zdůraznil, že pokud dlužník předloží relevantní důkazy o šikanózní povaze návrhu nebo zneužití práva věřitele, je povinností insolvenčního soudu vysvětlit, proč se s tímto tvrzením neztotožňuje. Zemka předložila informace, které podle ÚS minimálně vyvolávají pochybnosti o správnosti a důvodnosti návrhu.
ÚS nemá pravomoc konstatovat, zda jsou tvrzení pravdivá. „V tomto směru je insolvenční soud povinen provést takové dokazování, které by tyto důvodné pochybnosti o věcné správnosti insolvenčního návrhu vyvrátily,“ stojí v nálezu. Jako součást obecné regulace insolvenčního řízení je nezbytné vzít v úvahu také aspekt dobrých mravů, zdůraznil soud. „Je společensky i právně nežádoucí, aby insolvenční řízení poskytovalo prostor pro zneužívání práv plynoucích z postavení účastníka,“ uvedli soudci.
Poslanecká sněmovna v říjnu posunula do závěrečného schvalování novelu, která má omezit šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužovací firmy. Poslanci budou rozhodovat i o úpravě, podle níž by podání nepravdivého insolvenčního návrhu bylo novým trestným činem až s osmiletou sazbou vězení.
Nejvyšší soud loni stanovil, že strůjce šikanózních insolvencí, jejichž cílem je například poškození konkurence, lze trestat podle současných předpisů také za vydírání a pomluvu. V úvahu připadají také další trestné činy, například podvod, poškozování věřitele, podplácení a pletichy v insolvenčním řízení.
(čtk)
