Nezabavitelnou část důchodu nelze postihnout exekucí ani poté, co je uložena na bankovním účtu. Ústavní soud (ÚS) dnes proto vyhověl stížnosti důchodce, kterému exekutor nechal strhnout 43.416 korun. Pisatel stížnosti to považoval za obcházení zákona. Šlo prý čistě o úspory z důchodu, ze kterého mu exekutor provádí srážky už při výplatě.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v polovině letošního roku asi 85.000 důchodců s exekucí z důchodu. Existuje však pevně stanovená nezabavitelná část důchodu, exekutor se tedy dostane jen k penězům, které hranici přesahují. Pro letošek jde o 6179 korun měsíčně.
„Celá existence nezabavitelného minima je vedena úvahou, že i dlužníkům je zapotřebí ponechat jisté existenční minimum, aby mohli vést základní, důstojný život,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil.
Pisatel ústavní stížnosti požádal Okresní soud v Lounech o částečné zastavení exekuce, ale neuspěl. Podle lounského soudu se peníze na účtu stávají takzvanou vkladovou pohledávkou, kterou lze exekvovat. Nejde prý tedy o obcházení zákona. Rozhodnutí potvrdil také Krajský soudu v Ústí nad Labem.
Ústavní soudci ale kritizovali justici za formalismus a nesprávný výklad zákona. „Je nerozhodné, kde je ona částka nezabavitelného existenčního minima uložena. Je v podstatě jedno, jestli je uložena ve slamníku nebo na bankovním účtu,“ uvedl Musil. V projednávaném případě byly na účtu prokazatelně jen peníze z důchodu, nikoliv z jiných zdrojů.
„Samozřejmě takových případů je více, a to je i důvod, proč se tím ÚS zaobíral,“ řekl novinářům důchodcův advokát Lukáš Franc.
ČSSZ na popud exekutorů provádí srážky ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních i pozůstalostních. Průměrná výše srážky se pohybuje kolem 1900 korun. Od ledna do června 2016 správa poukázala na účty věřitelů celkem 973 milionů korun.
(čtk)