Po poučovacích praktikách orgánů činných v trestním řízení pátrá Unie obhájců ČR, která o tomto jevu vítá jakékoli informace od advokátů a obhájců. Jde o poučování účastníků trestního řízení, kteří byli požádáni o součinnost, aby o této součinnosti neinformovali.

O praktikách se Unie obhájců dozvěděla od svých členů. „Unie obhájců byla prostřednictvím svých členů informována o případech, kdy orgány činné v trestním řízení poučují účastníky trestního řízení, kteří byli požádáni o součinnost podle ust. § 8 tr. řádu., aby o této součinnosti neinformovali. Proto se Unie prostřednictvím svého tajemníka obrátila na Policejní prezidium s žádostí o sdělení důvodů pro užití tohoto postupu a uvedení případů, ve kterých se tento postup aplikuje,“ popsala svůj postup Unie.

V předmětném §8 však jde především o povinnost vyhovovat dožádání, dále o požadování údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo jimi disponují správci daní a také o nařízené sledování bankovních účtů občanů.

§8 ve svých prvních třech odstavcích říká:

(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

Mohlo by vás zajímat

(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. V řízení o trestném činu podle § 180 trestního zákoníku může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.

(3) Z důvodů uvedených v odstavci 2 může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů podle zvláštního zákona, a to nejvýše po dobu šesti měsíců. Trvá-li účel, pro který bylo sledování účtu nařízeno, i po této době, může toto sledování prodloužit na základě příkazu soudce soudu vyššího stupně a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu o dalších šest měsíců, a to i opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány.

Policie zakazuje podle jiných paragrafů

Unie obhájců Policejní prezidium konkrétně požádala o „sdělení důvodů, pro které jsou účastníci trestního řízení vyzýváni, aby neinformovali o poskytnutí součinnosti orgánům činným v trestním řízení, v jakých případech je tak činěno a na základě kterého předpisu“.

„Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky, který je gestorem této problematiky, nedisponuje informacemi o tom, že by policejní orgány, které vedou trestní řízení, vyzývaly jejich účastníky, aby neinformovali o poskytnutí součinnosti orgánům činným v trestním řízení tak, jak je nastíněno ve Vaší žádosti.Účastníci trestního řízení jsou poučováni v rámci svých procesních práv, která jim přiznává zákon 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Pokud se týká konkrétně poučování těchto osob o poskytování informací o trestním řízení a o osobách na něm zúčastněných, jsou tyto osoby poučeny v intencích ustanovení §8b odst. 1, §8b odst. 2, §8c, §8d odst. 1. §8d odst. 2 a §8d odst.3,“ odepsalo Unii obhájců Policejní prezidium včetně vyjmenování paragrafů, na které se Unie obhájců neptá a které se týkají zveřejňování informací o poškozených nebo o mladistvých.

Odposlechy jsou v ČR běžně zveřejňovány

Výslovný zákaz zveřejňování informací o odposleších nebo sledování a o záznamech odposlechů bez souhlasu osoby, které se týkají, obsahuje jen §8c, který zní takto: „Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.“

Tento zákaz je však v České republice nedodržován a beztrestně ignorován.

Unie se podle svého vyjádření bude problematice zákazu informování o součinnosti s orgány činnými v trestním řízení i nadále věnovat. „Přivítá jakoukoliv informaci o zmiňovaných poučovacích praktikách, které jdou nad rámec sdělení Policejního prezidia,“ uvádí k informaci Unie.

Irena Válová