Státní zástupci začnou věnovat víc pozornosti podnikové kultuře a vnitřním pravidlům ve firmách, stejně jako jejich dodržování. Změna souvisí s novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která vstoupí v platnost od 1. prosince 2016. Nově zákon umožní zprostit firmu odpovědnosti, pokud se prokáže to, že vynaložila spravedlivě očekávatelné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila.
V trestním řízení se tedy bude zjišťovat, jaké preventivní kroky firmy činí, jaké mají vnitřní předpisy, jak proškolují a případně postihují své zaměstnance. „Na jedné straně bude důležité, jaká pravidla právnická osoba přijme, na druhé straně to, zda je dodržuje, zda je ochotná je dodržovat,“ řekl dnes novinářům nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Je nutné brát ohled na velikost firmy, zdůraznil Zemanův náměstek Pavel Pukovec. Od právnické osoby se dvěma třemi zaměstnanci asi nelze čekat vlastní protikorupční program nebo takzvaný compliance systém vnitropodnikových směrnic a organizačních opatření, které mají za cíl zajistit soulad činnosti podniku se všemi pravidly.
Důležité je také to, zda je zkoumané pochybení jednotlivým excesem, anebo se opakuje bez náležité reakce uvnitř podniku. „Jestli něco šestkrát selže a společnost nereaguje, je to špatně,“ doplnil další Zemanův náměstek Jiří Pavlík. Nejvyšší státní zastupitelství se chystá rozeslat žalobcům základní metodiku, která naznačí, co mají brát v potaz. Způsob uplatňování zákona ale definitivně určí až soudní judikatura.
Úprava o možném vyvinění firmy se do vládní novely dostala ve Sněmovně, v horní komoře parlamentu se ale stala terčem kritiky. Sněmovna ale návrh senátorů na vypuštění pasáže z novely odmítla.
Zákon také podle vládního návrhu nově stanoví, že společnosti lze stíhat za všechny trestné činy s výjimkou těch, které jsou výslovně vyloučeny. Dosud tomu bylo naopak a stíhání připadalo v úvahu jen u výslovně vyjmenovaných trestných činů. Nově mohou být právnické osoby stíhány třeba i pro pomluvu, což kritizovala Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj. Poukazují na možné omezení svobody projevu a médií.
Právní odpovědnost firem funguje v Česku od roku 2012. Stíháno bylo dosud téměř 700 právnických osob. Ve 200 případech už soudy pravomocně rozhodly. Trest bývá většinou peněžitý, případně soudy nařizují zveřejnění rozsudku, což je také forma sankce. O zrušení právnické osoby rozhodly soudy jen několikrát.
(čtk)
