Jedním z bodů bilanční schůzky premiéra Bohuslava Sobotky(ČSSD) s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem(ANO) byly i změny v exekučním řádu. Jejich prosazení v poslanecké sněmovně do konce volebního období současné vlády bylo oběma vládními představiteli označeno za prioritní. V řadách exekutorů premiérova podpora nicméně vzbudila rozpaky.
Jak uvádí názorové uskupení Exekutoři proti teritorialitě, „obecně lze říci, že máme obavy z nekoncepčnosti navrhovaných změn. O tom, že je zapotřebí některé problémy v oblasti exekucí řešit, není pochyb. Otázkou ale je, zda tak činit ve spěchu a bez patřičné odborné diskuze, což bohužel může nastat.“
Podle jednoho z mluvčích platformy, exekutora Ondřeje Mareše, samo Ministerstvo spravedlnosti dospělo dříve k názoru, že zavádět místní příslušnost v České republice není správný směr. Jenže součástí aktuálních změn je také návrh na koncentraci exekucí vedených proti jednomu dlužníkovi pod jednoho soudního exekutora. „Kdyby byla novela exekučního řádu přijata, tak pokud soudní exekutor dostane na stůl exekuci, u které zjistí, že už jsou vůči dlužníkovi vedena jiná řízení z období před účinností novely, musí tuto novou exekuci předat soudnímu exekutorovi, který je dlužníkovi nejblíže. V okrese, v kraji, v nejbližším kraji a tak dále. To není nic jiného než zavedení místní příslušnosti,“ vysvětluje Mareš s tím, že nepůjde přitom o marginální záležitost, takový postup by se mohl týkat desítek i stovek tisíc případů. A u všech by došlo k tomu, že si věřitel nebude moct svobodně vybrat soudního exekutora, což v kombinaci s dalšími faktory dlouhodobě povede k poklesu vymahatelnosti.
Příliš mnoho neřešitelných exekucí
Druhou problematickou oblastí, které se novela exekučního řádu týká, je zastavování dva roky běžících exekučních řízení. Zde vidí soudní exekutor René Mohyla, další z představitelů platformy, určitá pozitiva: „Dnes tu máme velké množství exekucí, které jsou jednoznačně nevymahatelné, ale my je musíme i nadále řešit. Kdyby se takové exekuce daly zastavovat po dvou letech vymáhání s tím, že věřitel si může zaplatit zálohu na prodloužení exekučního procesu, svůj kladný přínos by to jistě mělo.“ Mohyla ale přidává také druhý pohled, který už tak pozitivní není: „Nejsou výjimkou exekuce, které se do úspěšného konce dotáhnou až po třech, čtyřech nebo i více letech. Pokud by novela vstoupila v platnost, tak pro některé věřitele může být zaplacení zálohy po dvou letech řízení tak, aby se exekuce mohla řešit dál, odrazující a demotivační. Pak dojde k tomu, že nebudou řešeny exekuce, které by za současného stavu mohly být vyřešeny, i když za delší dobu. Nejsem si jistý, že je toto v souladu s právem věřitele na splacení jeho pohledávek.“
Stát zachází s dlužníky vlídně, takže si dále půjčují
Návrh Pelikánem předložených novel změny občanského soudního řádu a exekučního řádu je založen na přežité koncepci nevyžádané pomoci dlužníkům za každou cenu. Nově přibyla pomoc zaměstnavatelům, kdy Ministerstvo navrhuje za jednoho povinného vyplatit zaměstnavateli 500 Kč jako super přednostní pohledávku (před pohledávkami státu a výživným), když náročnost proti exekutorskému spisu je 1 : 100, a kdy navíc každý mzdový účetní software zpracovává exekuce automaticky, uvádí další argument proti aktuálnímu návrhu Petr Kučera, soudní exekutor a zmocněnec petičního výboru
„Jako obvykle Ministerstvo spravedlnosti řeší problémy zprostředka a řešení zaplatí někdo jiný. Vymahatelnost pohledávek je v ČR na sestupné trajektorii, a Ministerstvo neřeší, kde se křivka zlomí a trh začne hledat jiné způsoby vymáhání. Dlužníci jsou státem stále pobízeni, aby očekávali vlídné zacházení, a tudíž odkládají splácení a přibírají dluhy nové a nové,“ kritizuje Kučera.
Exekutoři opouštějí profesi
Kvalita návrhů zákona je podle jeho slov obdobná jako u předcházejících návrhů – pokud by byly návrhy přijaty, způsobily by chaos, zvýšené náklady a prodloužení řízení. Návrhy obsahují legislativní chyby, vypočítává dále argumenty proti novele, kterým nemůže pomoci ani politický tlak předsedy vlády. „Ministerstvo opětovně ignoruje ekonomiku řízení – kdo to všechno zaplatí?,“ ptá se Kučera. Podle něj je novela sice potřebná, ale rozhodně ne tak, jak ji Pelikán navrhl. „Složitější a delší řízení se projeví u exekutorů, kteří postupně profesi opouštějí. V roce 2016 dosud opustilo profesi třináct soudních exekutorů, což je 400% nárůst, a to zatím nedošlo k populistickému snížení odměn exekutorů. Již nyní se neví, co s neobsazenými úřady a desítkami tisíc bezprizorných spisů.“ Podle něj lze doufat, že premiér nedal bianco šek v navržené novele, která je sice zapotřebí, ale ne v takové kvalitě, v jaké je předložena.
Obdobně to vidí i člen prezídia Exekutorské komory Petr Polanský. „Nevnímám to jako absolutní podporu danému návrhu, k němuž ostatně všechna připomínková místa včetně vládních resortů vznesla desítky připomínek, včetně zásadních.“
Dušan Šrámek
