Korupční systém kárných řízení se soudci a státními zástupci v ČR odhalila skupina pro boj proti korupci při Radě Evropy GRECO. Soudci ani státní zástupci nemají právo odvolat se v tomto pracovně právním disciplinárním řízení. Skupina po šetření v ČR upozorňuje český stát na evropské standardy, podle nichž by soudce i státní zástupce v kárném řízení měli mít „právo se odvolat proti rozhodnutí a trestu“ a že by měla existovat „možnost soudního přezkumu“.
Mezi soudci i státními zástupci se o potenciálně korupčním systému kárných řízení ví dlouhodobě, avšak není mocnost, která by systém změnila. Ostatně této odpovědi se dobrala i skupina GRECO při svém šetření v České republice, kdy soudci vypověděli, že tento systém kárných řízení se soudci a státními zástupci posvětil Ústavní soud ČR: „Při rozhovorech bylo zmiňováno, že toto nastavení bylo v minulosti kritizováno a zpochybňováno u Ústavního soudu, který ovšem rozhodl, že stávající právní úprava není v rozporu s Ústavou,“ uvádí se doslova ve zprávě GRECO z počátku listopadu. Česká justice o ní již informovala.
Na rozdíl od kteréhokoli občana, který se může v pracovně právním řízení „soudit“ a proti rozhodnutí soudu se odvolat, kárné řízení, které je u soudců a státních zástupců rovno pracovně právnímu disciplinárnímu řízení, je postaveno zcela jinak.
Fatální rozhodnutí o soudci činí moc výkonná
Kárné řízení v tomto případě vede tzv. kárný soud, kterým je ze zákona Nejvyšší správní soud. O soudci nebo státním zástupci rozhoduje ze zákona šest osob, z čehož pouze dvě respektive tři osoby jsou soudci. Ostatní přísedící vznikají ze seznamu vždy rozdílných právních profesí. „Mezi přísedícími musí být vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců. Členy a předsedu senátu určí los ze seznamu vhodných kandidátů, a to na funkční období pěti let,“ popisuje doslova zpráva GRECO.
Na tento seznam jsou ovšem vysílající organizací – například státním zastupitelstvím dotyční dosazeni, aniž by byla transparentně známá kritéria pro výkon této funkce a důvody, proč je dotyčný přísedícím u takto důležitého tělesa. Státní zastupitelství je ostatně další dobrý příklad korupce v justici: soudce disciplinárním sporu soudí zástupce moci výkonné, kterým je státní zástupce.
Kdo, proč a jak se ocitá na seznamu?
O důvodech vzniku přísedících na seznamu si proto lze myslet cokoli: jsou to respektované autority v oboru, instituce je vysílá za účelem ovlivňování kárného řízení, nebo jsou prostě vysláni, protože to nikdo jiný nechce dělat.
Dokonce i přísedící soudci z lidu, kteří zasedají například u trestních senátů, jsou v České republice voleni, nikoli tak přísedící v tomto tělese, kde jsou skuteční soudci v menšině. Takovéto těleso dvou soudců a nikým nevolených dosazených přísedících ze seznamu pak rozhoduje o sankcích nebo dokonce o bytí nebo nebytí konkrétního soudce nebo státního zástupce. Rozhodnutí této sestavy podle českého zákona nepodléhá přezkumu a nelze se proti němu odvolat.
Česká republika je vyzvána k nápravě
Vyšetřovací tým skupiny státu proti korupci ve zprávě formuluje svůj nález velmi diplomaticky. Českou republiku nejprve pochválí za spravedlivý proces, aby poté upozornil, že zkorumpovaný sytém odporuje právu na spravedlivý proces. „Po návštěvě na místě tým GET shledal, že systém kárných řízení funguje dobře a že složení kárných soudů a také procesní nastavení je adekvátní k tomu, aby zajistilo efektivitu řízení a spravedlivý proces. V tomto ohledu však tým GET znepokojuje fakt, že proti rozhodnutí kárných soudů není možné se odvolat. Při rozhovorech bylo zmiňováno, že toto nastavení bylo v minulosti kritizováno a zpochybňováno u Ústavního soudu, který ovšem rozhodl, že stávající právní úprava není v rozporu s Ústavou. Tým GET by přesto rád upozornil úřady na evropské standardy, podle nichž by soudce v kárném řízení měl mít ,právo se odvolat proti rozhodnutí a trestu´a že by měla existovat ,možnost soudního přezkumu´. Tým GET znepokojuje zejména skutečnost, že daný soudce nemá možnost vznést námitku ani proti případnému odvolání z funkce, a zastává jednoznačné stanovisko, že tuto oblast je nezbytné začlenit do současných příprav reformy justice. Proto skupina GRECO doporučuje přijmout úpravu, která umožní soudcům podat odvolání proti kárným rozhodnutím, včetně rozhodnutí o odvolání z funkce,“ uvádí se doslova v poslední zprávě GRECO. Jednostupňové kárné řízení ostatně čelí kritice i v ČR, nedávno se nad tímto faktem pozastavoval soudce Kamil Kydalka v rozhovoru pro Českou justici.
Naprosto totožné je vyhodnocení systému kárných řízení se státním zástupci: „Jak bylo popsáno v kapitole o soudcích, tým GET má dojem, že systém kárných řízení funguje dobře a že složení kárných soudů a také procesní nastavení je adekvátní k tomu, aby zajistilo efektivitu řízení a spravedlivý proces. V tomto ohledu však tým GET znepokojuje fakt, že proti rozhodnutím kárných soudů není možné se odvolat a že ani proti odvolání z funkce nemůže daný státní zástupce vznést námitku. Znovu tedy úřady upozorňuje na evropské standardy a referenční dokumenty, podle nichž by rozhodnutí v kárném řízení proti státním zástupcům ,měla podléhat nezávislému a nestrannému přezkumu´ a že ,by měla být dostupná možnost odvolání k soudu proti těmto kárným rozhodnutím´. Tým GET úřady vyzývá, aby tuto otázku zahrnuly do současného reformního procesu – začlenění kárného řízení do zákona o státním zastupitelství se očividně zatím neplánuje. S ohledem na výše uvedené skupina GRECO doporučuje přijmout úpravu, která umožní státním zástupcům podat odvolání k soudu proti kárným rozhodnutím.
Irena Válová
