Senátorka Eliška Wagnerová se v rozhovoru pro Českou justici pozastavila nad tím, že na občansko právním kolegiu Nejvyššího soudu jsou soudci, kteří mají k dispozici i tři asistenty. „To už je opravdu porce. A přitom nejsou schopni zvládat agendu, takže je někde chyba,“ uvedla Wagnerová. „Je nutné si uvědomit obrovský nárůst agendy, která na 44 současných soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dopadá,“ reagoval na slova senátorky mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Pro Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud platí, že každý soudce musí mít alespoň jednoho asistenta, u ostatních soudů jsou jejich pozice zřizovány podle potřeby. Funkce asistenta soudce byla nejprve zřízena v roce 1993 u Ústavního soudu podle § 8 až 10 a 41 zákona o Ústavním soudu. Po tomto vzoru zřídila roku 2000 pozice asistentů i bez zákonné úpravy na Nejvyšším soudě právě jeho tehdejší předsedkyně Eliška Wagnerová, a to nejprve pro civilní kolegium. Zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe pak bylo postupně upraveno v roce 2002.
U Nejvyššího soudu k dnešnímu dni působí 66 soudců a 147 asistentů. Podle mluvčího Nejvyššího soudu není pravdou, že soudci občanskoprávního a obchodního kolegia nejsou „schopni zvládat svoji agendu“, přestože někteří z nich mají k dispozici i tři asistenty. „Loni jen v tzv. dovolacích rejstřících napadlo nově těmto soudcům 5 993 věcí. Rozhodli přitom 5996 věcí, tedy více, než napadlo, mezi nimi totiž i mnohá z 3029 řízení, která zůstávala nerozhodnuta z minulého období,“ vysvětluje Petr Tomíček.
Nápad v roce 2014 činil v dovolacích rejstřících občanskoprávního a obchodního kolegia 5680 věcí, rozhodnuto bylo 5 432. Letos jen ke konci září eviduje Nejvyšší soud na svém civilním úseku v dovolací agendě už nápad 4 852 věcí, rozhodnuto bylo za tři čtvrtletí 4 682. „To je například více, než nám napadlo za celý rok 2011 (4 639 věcí),“ upozornil mluvčí NS.
Podle stanoviska NS tato čísla jasně hovoří o tom, že občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu se stejným počtem soudců rozhoduje rok od roku stále více dovolání. Vedení Nejvyššího soudu za tím vidí mimo jiné právě pozitivní přínos nových asistentů soudců. Tento trend podporuje i Ministerstvo spravedlnosti v čele s ministrem Robertem Pelikánem. „Vzhledem k tomu, že se u Nejvyššího soudu za poslední roky nenavyšoval počet soudců, bylo potřeba efektivitu práce soudu zvyšovat právě posilováním „podpůrného týmu“, který pomáhá jednotlivým soudcům věci vyřizovat. Díky tomu se daří postupně snižovat anebo alespoň na stejné úrovni (při dramatickém nárůstu nápadu) zachovávat celková čísla nevyřízených věcí, snižovat či alespoň udržovat na hranici přibližně 200 kalendářních dnů průměrnou délku civilního řízení u Nejvyššího soudu a především se výrazně snížil počet spisů, které zůstávaly nevyřešeny i déle než 2 roky,“ vysvětluje Petr Tomíček.
Podrobnou statistiku nabízejí webové stránky Nejvyššího soudu pod tímto odkazem.
Například v roce 2001, kdy byla Eliška Wagnerová předsedkyní NS, působilo na civilním úseku soudu 35 soudců, tehdejší nápad do dovolacích rejstříků byl 3 101 věcí a rozhodlo se 3297 věcí. „Pokud budeme velmi orientačně a s jistou dávkou nadsázky počítat, znamenalo to tehdy 94 vyřízených dovolání na jednoho soudce. Za loňský rok pak stejným výpočtem dojdeme k průměrně 136 vyřízeným dovoláním na každého soudce občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, mimo jeho další agendu,“ komentuje statistiky zástupce NS s tím, že zvyšující se počet věcí, které musí soudci občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu rozhodovat, vyplývá ze současného právního stavu v České republice. Mnohé úkony a rozhodnutí spočívají výhradně na Nejvyšším soudu, aniž by to bylo nezbytné. Nejvyšší soud proto vkládá velkou naději do chystaného nového občanského soudního řádu, na jehož přípravách se aktivně spolupodílí v rámci připomínkového řízení.
(epa)
