Bývalý předseda Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek se při zadávání zakázky na výstavbu justičního areálu nedopustil žádného trestného činu. K takovému verdiktu dospěl ve čtvrtek ostravský krajský soud, který ho zprostil obžaloby. Podle žaloby způsobil Pořízek státu škodu přesahující 35 milionů korun tím, že část stavby zadal firmě bez výběrového řízení. Česká justice přináši přehled událostí v celé kauze.
18. července 2008 – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu, podle které byla stavba justičního paláce v Brně a příprava investice předražená a stála téměř třikrát víc, než měla.
Září 2008 – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal kárnou žalobu na šéfa brněnského krajského soudu Jaromíra Pořízka, a to kvůli financování víceprací na stavbě areálu. Ministerskou žalobu ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud.
16. října 2008 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) konstatoval, že brněnský krajský soud porušil při výstavbě areálu zákon o veřejných zakázkách a zrušil tendr na dodávku nábytku za 60 milionů korun. V lednu 2009 antimonopolní úřad konstatoval chyby i při zadávání stavebních prací a udělil soudu pokutu 200.000 korun.
20. července 2009 – Justiční areál byl dokončen. Celkové náklady nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun, což schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Jako první se do něj nastěhoval exekuční úsek Městského soudu v Brně.
Listopad 2011 – Finanční ředitelství v Brně vystavilo brněnskému krajskému soudu kvůli porušení rozpočtové kázně platební výměr na 1,9 miliardy korun. Soud měl tedy státu vrátit vše, co nový justiční areál stál. Po několika odvoláních byla výše sankce snížena, podle rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně z října 2011 má soud zaplatit 310 milionů korun. I proti tomu podal soud správní žalobu.
Říjen 2012 – Policie obvinila kvůli výstavbě areálu předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku. Pořízek jakékoli pochybení odmítl.
Leden 2013 – Ústavní soud odmítl Pořízkovu stížnost proti stíhání v kauze údajně předraženého brněnského justičního areálu jako zjevně neopodstatněnou.
7. února 2014 – Státní zástupkyně Pořízka obžalovala.
31. března 2014 – Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že se Pořízkovým případem bude zabývat ostravský krajský soud. Důvodem bylo vyloučení jakýchkoliv pochybností o nestrannosti soudu.
22. července 2014 – Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu ministryně v prosinci rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti.
17. prosince 2014 – Krajský soud v Ostravě zastavil trestní stíhání Pořízka kvůli předražené stavbě brněnského justičního areálu. Soud rozhodl při neveřejném zasedání.
28. května 2015 – Česká televize oznámila, že vrchní soud v Olomouci vrátil Pořízkův případ zpátky k ostravskému krajskému soudu. Soudci vrchního soudu rozhodli v neveřejném jednání. Vrchní soud tak vyhověl stížnosti státního zástupce.
31. března 2016 – Krajský soud v Ostravě začal projednávat Pořízkovu kauzu. Státu podle obžaloby způsobil škodu přesahující 35 milionů korun. Pořízek obžalobu odmítl, podle něj všechny jeho kroky schvalovali nadřízení z ministerstva spravedlnosti. Soud pokračoval 13. září.
10. listopadu 2016 – Krajský soud v Ostravě nepravomocně zprostil Jaromíra Pořízka obžaloby. Podle rozsudku Pořízek postupoval při správě soudu s řádnou péčí.
(čtk, epa)
