Situace kolem chátrající věznice v Uherském Hradišti se dále komplikuje. Ministr financí Andrej Babiš a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (oba ANO) tento týden oficiálním dopisem vyzvali předsedkyni místního okresního soudu Hanu Kurfiřtovou k dodržování memoranda, které má zajistit převod budovy na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V odpovědi, kterou má Česká justice k dispozici, Kurfiřtová trvá na zapracování svých připomínek do textu memoranda.
Podle ministra Roberta Pelikána (ANO) oprava objektu přesahuje možnosti resortu. Náklady jsou odhadovány ve stamilionech korun, mluví se o částkách od 300 milionů až po miliardu. Předsedkyně soudu Hana Kurfiřtová s názorem Pelikána nesouhlasí. Po příslibu opravy věznice a jejího využití i pro soud by však souhlasila s převodem areálu na ÚZSVM. Do memoranda však chce zapracovat několik požadavků.
Ministr financí Andrej Babiš ve středu oznámil, že zaslal Kurfiřtové dopis, ve kterém jí vyzývá k dodržování memoranda a k předání areálu na ÚZSVM. „Její požadavky ohrožují naplnění cíle, což je záchrana této významné kulturní památky. Pokud kvůli paní předsedkyni padne možná poslední šance na obnovu tohoto unikátního areálu a ten bude chátrat stejně jako v posledních 25 letech, je to pouze její zodpovědnost,“ uvedl Babiš.
Pelikán chce urychlený převod
Ani Pelikán s požadavky Kurfiřtové nesouhlasí. „Areál by měl být urychleně převeden na ÚZSVM, aby se mohlo začít s pracemi na jeho záchraně,“ dodal ministr. „Jsme připraveni okamžitě po převodu areálu na náš úřad zadat příslušnou studii, která bude řešit jak umístění Muzea totality, tak i optimalizaci rozmístění státních institucí v Uherském Hradišti, a to včetně nákladů. Cílem je záchrana unikátního areálu stejně jako efektivní rozmístění státních úřadů ve městě“, doplnila generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
Podle ministerstva spravedlnosti předsedkyně okresního soudu požaduje do zápisu zapracovat podmínky, které jdou nejen nad rámec memoranda, které předsedkyně vlastnoručně podepsala, ale dokonce jsou s ním v přímém rozporu.
Kurfiřtová Babišovi odpověděla, že je coby předsedkyně soudu z pohledu řádného hospodaření s majetkem státu, potřebného a využitelného v případě bývalé věznice okresním soudem v symbióze s plánovaným Památníkem povinna setrvat na důvodech potřebnosti bývalé věznice pro soud a to nejen kvůli umístění jeho spisového materiálu a soudních úschov soudu, ale též kvůli využití prostorových kapacit bývalé věznice pro dislokaci stávajícího sídla soudu. „Tyto důvody jsou, a budou, přihlížeje k výsledkům objemové studie z roku 2012, stále aktuální a jednoznačně májí oporu v ust. § 19a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon“), podle kterého je Zápis na bázi dohody s ÚZSVM uzavírán,“ uvedla.
Nekonstruktivní přístup?
Předsedkyně soudu dále uvádí, že jednání za účelem naplnění memoranda probíhala jak mezi zástupci majetkového úřadu, tak i ministerstvem spravedlnosti od počátku září a není tedy možné hodnotit přístup soudu a předsedkyně samotné jako „nekonstruktivní“. „Za nemožné a dokonce v rozporu s ust. § 19a zákona považuji postup, který bude vyhovovat pouze zájmu přejímajícího, tj. ÚZSVM, a zcela budou opomenuty zájmy – potřeby toho, kdo majetek předává, tj. našeho soudu. Proto s plným důrazem trvám na důvodech potřebnosti bývalé věznice pro soud. Tyto mě vedou k předání majetku státu na ÚZSVM za účelem naplňování závěrů Memoranda za podmínky ve smyslu ust. § 19a zákona, že potřebost bývalé věznice pro soud bude respektována a naplněna. A tyto nejsou v kolizi s účelem Memoranda, jehož naplňování rovněž sledují. Proto v předávání majetku státu na bázi dohody podle § 19a zákona s ÚZSVM je možné pokračovat,“ uvedla předsedkyně.
Závěrem se Kurfiřtová ohradila vůči Babišovu tvrzení, že svým přístupem „způsobí další chátrání areálu a zmaří šanci na jeho smysluplné a důstojné využití“. V této souvislosti nelze podle předsedkyně přehlédnout, že zástupci uvažovaného Památníku – Muzea totality doposud nesdělili konkrétní prostorové požadavky, a není ani naformulována otázka zpracování potřebné studie využitelnosti a nákladovosti areálu věznice, resp. soud jakožto spolutvůrce Memoranda opačnými informacemi nedisponuje, a to ani od styčné osoby v dané věci – koordinátora z ÚZSVM, případně koordinátora z Ministerstva kultury ČR.
Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známé se ale stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960. V budově byly následně kanceláře a sklady, potom byla prázdná a chátrala.
Další záměry využití se neuskutečnily, a to včetně nápadu z 90. let minulého století, kdy se uvažovalo o obnovení věznice a vzniku justičního areálu. Budovu se pak pokusila od ministerstva získat zpět radnice, ale neúspěšně.
Memorandum na začátku září podepsali kromě předsedkyně okresního soudu také ministři financí, spravedlnosti a kultury, generální ředitelka ÚZSVM, hejtman Zlínského kraje a starosta Uherského Hradiště. V diskuzi o záchranu objektu se angažuje mimo jiné i senátor Ivo Valenta.
Eva Paseková
